ZMÍTKO, V. Návrh a realizace automaticky parametrizovatelného tape-in-feederu. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Zadání bakalářské práce bylo vytvořeno společností EPS Czech, která se mimo jiné zabývá vývojem programovacích automatů. Toto zadání patřilo k praktičtějším. Studentovým úkolem bylo navrhnout a vyrobit parametrizovatelný Tape-In-Feeder, konkrétně jeho konstrukci společně s HW a SW pro jeho řídicí systém. Autor na práci pracoval průběžně a samostatně. Možnosti konzultací využíval jen v malé míře. Výsledná bakalářská práce je uspořádána logicky a je zpracována průměrně. Rozsahem a použitými literárními zdroji odpovídá typu práce. V jednotlivých kapitolách student nejprve popisuje samotný výrobní systém, jehož má být navrhované zařízení součástí, požadavky na toto zařízení a v neposlední řadě jeho návrh. Při práci student využívá dostupných zdrojů v malé míře. Vytvořené dílo je nepochybně pro zadavatele přínosem a předložená práce dokládá studentovi odborné znalosti. Vzhledem k výše uvedenému a skutečnosti, že student zvládl úspěšně zpracovat reálné komplexní zadání, hodnotím práci 85b, B.
Student navrhl zařízení pro podávání čipů z pásky do automatizovaného programovací ho stroje. Navrhl mechanickou část, řídicí elektroniku i obslužný software. Dle kapitoly Zhodnocení již 25 kusů zařízení pracuje ve výrobě. Zařízení je tedy funkční a student dostatečně prokázal své odborné dovednosti. Rozsah textové části práce je adekvátní. Práce splňuje formální náležitosti. Jazyková úroveň přijatelná. Největší výtkou je záměna řídicí -> řídící. Na straně 24 je u proudového limitu STEP-DOWN měniče uveden odkaz na dokumentaci bipolárního tranzistoru – záměna odkazů. Odevzdané schéma zapojení neodpovídá textu práce. Například je v práci zmínka o finální hodnotě rezistorů u digitálních vstupů 3.9 k (strana 23), ale ve schématu je stále původní hodnota 560 . Pokud je jedním z cílů energetická efektivita zařízení, jsou tranzistory na ovládání výstupních optočlenů kontraproduktivní. Student sám uvádí, že pin mikrokontroléru je schopen dodávat až 40 mA. Charakteristiky optočlenu jsou udávány při 20 mA a dle jeho dokumentace pro požadovaný výstupní proud stačí pouhých 5 mA. Není tedy důvod omezovat proud z pinu mikrokontroléru na 1 mA a tento může optočleny ovládat přímo. Dále by se dalo ušetřit na pull-up rezistorech na výstupu optočlenů u digitálních vstupů využitím interních pull-up rezistorů v mikrokontroleru (na těch pinech, kde jsou k dispozici). Student by si měl ještě jednou nastudovat piny ESP32. Na pinech 0, 5, 14 a 15 při inicializaci PWM není. Piny 0, 2, 5, 12 a 15 opravdu podporují pull-up/down rezistory, stejně jako téměř všechny ostatní. To je ale jejich výhoda, nikoli omezení. Omezení je, že těmito piny se nastavuje chování ESP32 při startu, a proto je potřeba na jejich logickou úroveň po zapnutí napájení / resetu procesoru. Pin 4 není ničím zvláštní. U návrhu DPS působí překvapivě signalizační LED, které jsou schovány pod procesorem a nejsou tedy vidět. Do budoucna studentovi doporučuji hlídat si kudy vede GND a nespoléhat na automatické rozlití, zvláště u silových věcí. Byl-li kladen důraz na používání standardních součástek, pak vynechání pinů z dutinkových lišt u driverů a ESP je velmi nešťastné řešení, protože tím vznikají součástky nestandardní. Routování DPS to navíc komplikuje jen minimálně. Dle Seznamu příloh je odevzdaný software do zařízení „cenzurovaná“ verze, tudíž jeho kvalitu lze hodnotit jen nepřímo. Jedna z chybějících zajímavých pasáží je například funkce _step. Kapitola o EEPROM, která je vlastně FLASH, je mírně zmatená. Student by si měl dostudovat rozdíl mezi nimi, důvod použitého názvosloví v kontextu Arduina a ESP32 a SPIFFS v pozadí. Stejně tak není z textu jasné, jak je myšlena obsluha tlačítek, která využívá přerušení, ale přitom potřebuje metodu Refresh a vlastně se na tlačítka ptá vždy při průchodu smyčkou. Celkově práci hodnotím jako velmi dobrou a navrhuji hodnocení B – 80 bodů.
eVSKP id 127016