POLESOVÁ, N. Kde to žije uměním?! [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2025.
Studentka Natálie Polesová prokázala jak v předdiplomním, tak v diplomním projektu výjimečnou analytickou schopnost při zkoumání vztahu umění a společnosti. Získaná zjištění a její odhad budoucích trendů ji nasměrovaly k návrhu nadčasového kreativního centra s ambicí stát se společenským středobodem jednoho z nejmladších brněnských sídlišť. Natálie je mimořádně zdatná v koncepčních fázích návrhu. Je si dobře vědoma kontextu, do něhož svým návrhem vstupuje, a dokáže na něj citlivě reagovat jak po obsahové, tak po formální stránce. Velmi pozitivně hodnotím její snahu vytvořit v měřítkově předimenzovaném prostředí věžových panelových domů výraznou dominantu – takovou, která však nepůsobí architektonicky antagonisticky, nýbrž v sobě nese otisk genetického kódu všudypřítomné prefabrikace. Sémantiku veřejných budov pokládám v architektuře za klíčovou a jsem přesvědčen, že Natálie ve své práci přesně vystihla její význam. Myšlenka modulárnosti ovšem není v projektu zcela přesvědčivě rozvinuta a z technického hlediska návrh vyvolává řadu otázek. Bezpochyby by vyžadoval nadstandardní péči zkušených inženýrů a techniků. Koncept symbiózy nosné konstrukce s vestavbami by si zasloužil sofistikovanější návrh jednotlivých komponent – nosných, výplňových, pochůzných i izolačních. Závěrečná práce je originálně a profesionálně graficky zpracovaná. Studentka Natálie Polesová v ní prokázala vynikající analytické, koncepční a prezentační dovednosti. Její diplomovou práci jednoznačně doporučuji k obhajobě.
Koncepční a teoretické zdůvodnění předložené práce Autorka jako úvodní část diplomového projektu předkládá podrobnou analytickou část, která mluví o potřebě ve městech vytvářet "třecí" místa, která jsou odpovědí na současnou epidemii osamělosti. Jako lék nabízí multifunkční společenské centrum, umístěné v lokalitě mezi panelovými domy za nákupním centrem. Poutavou architekturou, pestrou provozní náplní se jí daří vytvořit místo, kde stojí za to být a s ostatními něco zajímavého zažít. Urbanistické řešení Urbanistické řešení není z předloženého návrhu dobře patrné. Na situačních výkresech nejsou naznačeny žádné významné provozní vazby, grafika okolí stavby není dobře čitelná (co jsou objekty, jakou mají funkci, jak mají orientované vstupy). Pokud bych si při hodnocení práce současně neprohlížel řešené území na mapovém portálu, nebyl bych schopen kontext místa pochopit. Není zřejmé, co je prostor pro pěší, či případné parkování (osobních aut, či kol), kam přijíždí zásobování… Umístění amfiteátru do parku je pochopitelné, ale v kontextu provozního a architektonického řešení objektu je spíše v zádech navrhovaného objektu a nijak s ním nekomunikuje. Architektonické řešení Oceňuji, že architektonické řešení vychází z teoretického základu, který si autorka definovala, dále s ním pracuje a rozvíjí ho. Je zřejmé, že zvolený způsob práce vede k zajímavému architektonickému výrazu, který má hloubku. Obávám se však, že stavebně technické řešení takto navrženého objektu by bylo výrazně komplikované a v případě snahy o dodržení legislativních požadavků kladených na soudobé stavby (zejména mám na mysli stavební fyziku a tepelné mosty), tak by mohlo dojít k výrazné degradaci navržené architektonické kompozice. Provozní řešení Provozní řešení vychází ze sympatického koncepčního přístupu, kde možnost modulární výstavby přináší při zajištěných dobrých provozních vazeb (schodiště) včetně správného situování hygienického zázemí volnou ruku pro následující práce jak s dispozicemi, tak prostorovým řešení stavby. Technicko-konstrukční řešení Stavebně konstrukční řešení stavby vychází z její samotné koncepce - prostorového železobetonového prefabrikovaného skeletu, do které jsou vkládány jednotlivé "kontejnery" funkcí. Předložená práce nenabízí žádný stavebně konstrukční detail, z kterého by se dalo alespoň odvodit, jak si autorka představuje vzájemné uspořádání konstrukcí včetně eliminace tepelných mostů. V případě takto odvážné architektury bych očekával alespoň základní snahu přesvědčit diváka, že je koncept promyšlený včetně základní představy o stavebním řešení. Vzhledem k podrobné a rozsáhlé analytické části je škoda, že na toto již autorce nezbyl prostor. Stavby disponuje dvěma opravdu velkorysými technickými místnostmi (celkem nad 100 m2), přitom v půdorysech nejsou naznačena žádná jádra, ve kterých by bylo možné vést vzduchotechnické rozvody, o kterých autorka píše v popisu technického vybavení objektu. Navíc, v případě využití centrálního vytápění by odpadla velká část prostorové náročnosti pro technické zázemí. Formální úroveň Práce je prezentována výraznou, poutavou grafikou na vysoké úrovni. Vizualizace jsou výtvarně pojaté, až formou umělecké fotografie architektury. Snaha o výraznou grafiku občas předčila čitelnost prezentovaného, kdy se čtenář ze samotné diplomové práce (část B) jen těžko dozví, kde se vlastně nachází řešené území (jasně zřetelné je to z analytické části A), nebo je naopak zmaten, kdy ve svažitém území, kde se stavba nachází, jsou upravené terény v řezech v dokonalé rovině. Taktéž bych ocenil ve vizualizacích větší odstup od zobrazované stavby, aby bylo možné vnímat stavbu v celém kontextu jejího okolí. Celkové zhodnocení předložené práce včetně stanoviska, zda doporučujete práci k obhajobě Autorka prokázala schopnost zpracovat podrobnou analytickou rešerši a taktéž komplexní architektonicko-urbanistický návrh s poutavou grafikou. Z práce vyzařuje zápal pro práci a snahu o maximální výsledek. Nedořešené stavebně konstrukční řešení přesvědčivost návrhu oslabuje a zhoršuje tak celkové hodnocení práce. Práce doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 167712