KRAKOVSKÝ, M. Palivové, bezpečnostní a enivoronmentální charakteristiky jaderných elektráren [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Milčák, Pavel

Bakalářská práce je zaměřena na obecnou rešerši v oblasti jaderné energetiky. Na úvodní teoretickou část věnovanou jaderné energetice navazují kapitoly zaměřené na jaderné palivo a možnosti využití paliva vyhořelého a popis prvků bezpečnosti v jaderných elektrárnách, kterou považuji za důležitou část práce. Poslední kapitola environmentální aspekty stavby, provozu a vyřazování jaderných elektráren je stručnější než ostatní. Bakalářská práce je zpracována na dobré úrovni. Drobné nepřesnosti ve formulacích jsou v práci sice obsaženy, ale u studenta obecné studijní formy B-STI se ještě nepředpokládají detailní znalosti. Předloženou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou velmi dobře/B.

Posudek oponenta

Špiláček, Michal

Student vypracoval práci na zadané téma a naplnil všechny zadané cíle práce. Největší problém této práce je chaotické zpracování při předávání relevantních informací. Pojmy jako mediátor, chladivo, štěpení jsou používány bez úvodu do problematiky. Např. princip činnosti JE a štěpných reakcí je rozprostřen přes několik kapitol. Začíná se v oddíle 1.1 zmínkou o mediátoru a neutronech, o obohacování uranu se zmiňuje v oddíle 2.2.3, o izotopu 235U v oddíle 2.3.2, a bližší ucelený popis štěpných reakcí je a v oddíle 5. Objevují se i faktické nepřesnosti, kdy v oddíle 5.1 se objevuje tvrzení, že pouze 235U je vhodný a štěpitelný v jaderném reaktoru, i když v oddíle 3 se píše, že reaktory FBR dokážou štěpit 238U. V oddíle 2.1 se mluví o spalování uranu v reaktoru. V oddíle 7.2 se tvrdí, že k radioaktivní přeměně dochází při střetu s jinou částicí. Což odporuje tvrzení o pár řádků výše, že se radionuklidy rozpadají samovolně. Také se z tohoto textu zdá, že radioaktivní záření vzniká jenom při rozpadu těžkých jader, nebo slučování lehkých jader a je svázáno se změnou množství protonů v jádře. Přitom může vznikat i při procesech, u kterých se množství protonů v jádře nemění, v jaderném reaktoru třeba při změně 235U na 236U, kdy se jádro izotopu 236U stabilizuje vyzářením gama záření. V práci uvedené typy jaderných reaktorů, historie jaderné energetiky, bezpečnost jaderných elektráren a ekologické dopady jsou jinak v pořádku a naplňují cíle práce. Velký nedostatek ale je v oddíle 4, budoucnost jaderných elektráren, kterým mohla práce poskytnout největší přidanou hodnotu literární rešerší současné problematiky a vyhlídek do budoucna nejen po technologické, ale i socio-ekonomické stránce. To je částečně naplněno v oddíle 3.2, ale potom je oddíl 4 citován jen z jednoho zdroje a autorův pohled na věc je v oddíle 4.6 na pěti řádcích. A přitom téma malých modulárních reaktorů versus velkých bloků je velké téma a malým modulárním reaktorům je zde věnováno v oddíle 4.4 málo prostoru. SMR Akademik Lomonosov není v práci zmíněn vůbec a je velká škoda, že autor v tomto směru nevyjádřil svůj názor na větším prostoru a ve větší hloubce. Grafické zpracování práce je průměrné, většina obrázků má příliš malé popisky. Práce s citacemi je na nízké úrovni, 14 z 16 převzatých obrázků chybí citace. Jaderná energetika není jednoduché a přehledné téma a zdá se, že se v něm student poněkud „ztratil“, když přísně nerozlišoval, o jaký druhu jaderného reaktoru se u dané problematiky jedná a nedodržoval terminologii. Přes vyčtené nedostatky se ale autorovi povedlo naplnit vytyčené cíle, nejedná se o plagiát a práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 139372