KOVÁŘ, M. Odstraňování CO2 z bioplynu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2012.
Diplomant se zaměřil v diplomové práci na řešení problematiky čištění bioplynu na kvalitu zemního plynu. Toto téma splnil dle zadání diplomové práce. U diplomanta oceňuji zejména jeho samostatnost a schopnost řešit i složitější úkoly. Tuto práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Martin Kovář se ve své práci zabývá analýzou metod pro zušlechťování bioplynu na biometan, a to konkrétně absorpčními technologiemi: Purisol, Selexol, Rectisol a Fluor. Účelem práce je tyto metody porovnat v rovině technicko-ekonomické na základě vytvořených modelů v program ChemCad. Autor zadaných cílů dosahuje nejprve provedením obecných rešeršních poznatků v problematice čištěni bioplynu s následným popisem všech čtyř zadaných metod. Následně přestupuje k výpočtové části diplomové práce, kde se věnuje sestavení modelů programem ChemCad a zhodnocení dosažených výsledků. Autor ve svém snažení postupuje logicky od obecných ke konkrétním věcem, nicméně konceptuální přehlednost narušuje zařazení samostatné kapitoly “8 – Teorie návrhu hlavního aparátu”, jenž působí nadbytečné. Obdobně se jeví mimo kontext zařazení kapitoly čistě rešeršního charakteru – kapitola “10-Použitelnost v ČR” – na samotný závěr celé práce. Část věnovaná vytvoření komplexních modelů technologií a jejich ekonomice (porovnání energetické náročnosti) sice působí kompaktně a velice věcně, nicméne její věrohodnost je podrývána absencí komentáře či vysvětlení volby daných procesních parametrů pro jednotlivé (či alespoň důležité) uzly technologie při tvorbě jejich modelů. Obdobně v textu také chybí bližší popis samotných modelů z hlediska jejich tvorby v programu ChemCad. Mimoto se ve výpočtové části práce objevují výpočty a zpracování experimentálních dat, které v rámci práce nemají praktické opodstatnění a nijak se s nimi dále nepracuje (tab. 12, graf 19 až 21, graf 23 až 26). Autor přes výše uvedené projevuje velmi dobré interpretační schopnosti dosažených výsledků. Lze také vyzdvyhnout autorův stylisticky velice dobrý věcný jazyk, diky čemuž text působí velice kompaktně a čtivě, s minimem překlepů. Z formálního a grafického hlediska je práce zpracovaná na dobré úrovni. Výhrady lze ovšem nalézt ve značení proudů a aparátů v přiložených výkresech PFD.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 47345