NEJEDLÝ, L. Elektrody pro lithno-iontové baterie na bázi kobaltitanu lithného [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
Pan Nejedlý zpracoval diplomovou práci na tema Elektrody pro lithno-iontové baterie na bázi kobaltitanu lithného. Připravil zadané elektrodové materiály a sledoval vliv příměsi sodíku na jejich vlastnosti. Zjistil, že v malých množstvích sodík kladně ovlivňuje jak kapacitu elketrody, tak i její stabilitu. Pracoval velmi samostatně a iniciativně. Práce má dobrou graficku úroveň. Lze vytknout jen drobné nedostatky, např. na straně 48 poslední odstavec- "To je také patrné také ze srovnání..." Práci doporučuji přijmout k obhajobě
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění zadání | A | 45/50 | |
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 20/20 | |
Formální zpracování práce | A | 18/20 | |
Využití literatury | B | 8/10 |
Náplní diplomové práce studenta Nejdlého je studium a příprava modifikovaných elektrodových materiálů pro lithno-iontové akumulátory a stanovení jejich elektrochemických parametrů. Úvodní teoretická studie je formulována účelně, nicméně některé nadpisy kapitol a jejich obsah by mohly lépe korespondovat, vykazovat lepší logickou návaznost (např. pojednání o interkalačním procesu v oddílu věnovámému komponentům Li-ion baterií). Teoretická část je co se obsahu a hloubky týče vyčerpávající, je zde mimo jiné popsána celá řada metod, které se používají k vyhodnocování chemických a fyzikálních vlastností elektrodových materiálů. Nutno ovšem poznamenat, že ne všechny zmíněné metody byly v této práci použity (SEM, EDS). V praktické části se autor zabývá přípravou materiálu LiCoO2 ze dvou prekurzorů – z dusičnanů a uhličitanů. V rámci obou řad vzorků byly připraveny materiály s různou úrovní substituce iontů Na+ za původní ionty Li+. Vezmeme li v úvahu čas potřebný k přípravě jednoho vzorku a počet připravovaných vzorků pak je zřejmé, že celý proces byl značně časově náročný. Po přípravě materiálu následovala příprava elektrod a měření metodami galvanostatického cyklování, elektrochemické impedanční spektroskopie a cyklické voltametrie. Výsledky z těchto metod jsou zpracovány a prezentovány správně a zcela “lege artis”. Dílčí měření jsou komentována, nicméně některé popisy přípravy a metod obsahují nepřesnosti ve smyslu nesprávně použitých jednotek (lisovací tlak v kg, nesprávně uvedený název separátorové fólie Celgard apod.). Galvanostatické vyhodnocení bylo provedeno pouze ze dvou cyklů, což neumožňuje analyzovat důležitou vlastnost každého materiálu – stabilitu kapacity. Toto lze ovšem přikládat značné časové náročnosti měřících technik. Je důležité poznamenat, že student pracoval s anglicky psanými zahraniční články z renomovaných vědeckých časopisů, které se zabývají problematikou dopování materiálu sodíkem, a často je ve své práci cituje. Lehce problematický bývá jejich překlad do češtiny, v některých případech jsou takto vzniklé větné konstrukce hůře srozumitelné a mají nesprávný slovosled. Výčet literatury obsahuje 19 položek, z nichž 11 jsou zahraniční knihy nebo články, což je více než uspokojivé. Zadání práce bylo bezezbytku splněno a uvedené nedostatky jsou spíše okrajové. K výše uvedeným skutečnostem doporučuji práci k obhajobě a navrhuji klasifikaci 81b B.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
Odborná úroveň práce | C | 38/50 | |
Interpretace výsledků a jejich diskuse | C | 15/20 | |
Formální zpracování práce | B | 8/10 |
eVSKP id 40570