PROCHÁZKOVÁ, K. Zahradní město [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Přiložené hodnocení obsahuje vyjádření tří pedagogů, kteří se podíleli na vedení práce. Prof. Ing. arch. Ivan Koleček: Město, místo: Struktura zastavění je založena na principech masterplánu a sítě v geometrii viaduktu a bloků zahradního města. Hra objemů je v těchto geometriích jasná a nabízí bohatost vztahů a charakterů prostorů. Objevuje se zde potenciál volného zastavění v rámci urbanistického plánu. Jednotlivé prvky města jsou jednoduše částí prostředí struktury zastavění. Bulvár, blok, park, voda, viadukt. Diktatura suchopárné geometrické sítě se kupodivu neobjevila. Stala se spíše nosným prvkem vývoje projektu v každém měřítku, se kterým dovedla autorka citlivě pracovat. Vyznívá z ní bohatost veřejných funkcí v parteru; prostředí „bulváru“ se prodlužuje do prostředí parku. Architektonické vyjádření objemů je hrou plných fasád a pavlačí v jednotlivých podlažích. Na druhé straně jediný prvek okna je vyjádřením míry v jeho dynamické hře otevření plných fasád. Otázkou může zůstat, zda fasády pavlačí mají mít stejný charakter materiálu. Bydlení: Typologie bytů jsou velmi hodnotné. Organizace prostorů a funkcí je flexibilní. Například pokoje se dvěma dveřmi se stávají zvětšením centrálního obytného prostoru. Geometrická síť čtyř metrů dává možnost příjemných velikostí pokojů. Uměřené rozhodnutí připustit větší byty ale bez balkónů, teras či lodžií je doplněno velkými francouzskými okny. Tento postoj je dosti logický k brněnskému podnebí. Řešení bytů v rozích bloku zůstává v dalších etapách projektu. Bakalářský projekt se zde stal hodnotným architektonickým projektem, s klidným postupným vývojem, který se také odráží v přiměřených rozhodnutích v každém měřítku, městě – místě – bydlení. MgA. Ing. arch. Vojtěch Jemelka: Město: Rastr jako dobrý sluha a zlý pán. Vnímám jej jako pomůcku pro nalezení nové geometrie hmot a veřejných prostorů, při zdařilém posunu tématu vnitrobloku do větší rozmanitosti, i vnitřní organizace budov. Díky vnesení diagonály se do celého území i navržených domů vpisuje přítomnost viaduktu, jako prvku, který dává identitu. Tu nakonec definuje i silná přítomnost vody, kdy se tento prvek podílí na samotném bydlení a dalších vhodně zvolených funkcích. Nakonec jsi našla i dobrou míru vztahu kolmé – kosé tak, aby fungoval na vlně vzájemného napětí, nikoliv konfliktu. Místo: Návrh stojí na promyšlených vztazích bydlení, viaduktu a přírodních elementů, které definují hmoty i kvalitní veřejné / poloveřejné prostory. Rozhodnutí pro uzavření jižního parku, a naopak otevření se k vodě funguje překvapivě dobře. Využíváš potenciálu vody pro bydlení i přidanou hodnotu lázní. Diagonální prvky, reflektující viadukt, dávají domům druhé měřítko fasád a zobytňují. Hmoty chytře reagují na světové strany i výhledy, (např. střídavě orientované obytné pavlače domu při viaduktu). Pouze při ztvárnění dvorních parků se diagonála stává formální manýrou, i když konečné proporce a rozmístění ploch i stromů jsou dobré. Bydlení: Vyzdvihuji napětí při propsání diagonálního rastru, který se ti nakonec povedlo udržet v dobré míře přítomnosti, (jen trojúhelná schodiště jdou až příliš do extrému?). Přinášíš velmi kvalitní byty, navíc umě navázané na venkovní prostředí. Bohatost prostorů, situací, variabilita, různorodost, navázání na pavlač, vstupování do prostoru, vysoký standard, ale ne plýtvání. Zajímavý je i motiv vstupu do soukromé zóny bytů s obslužnou spojkou, u níž bych ale ještě zvážil míru uzavření. V klastru se při organizování ložnic stáváš otrokyní vneseného rastru, ale celkově je i tento sdílený byt hodně prostorově zajímavý. Prezentace: Zvládnutá po všech stránkách. Chválím tvé dobré odprezentování konceptu i celého projektu až do konce, vč. textů. Snad jen grafika je problematická, kdy je ústřední žlutá ve výkresech i textech na hranici čitelnosti, což je u tvé obsahové kvality velká škoda. Volba záběrů jinak příjemných vizualizací by též mohla být lepší; na panelu toho mohlo být ještě méně. Na plakátech prezentuješ detail jen v nedostatečném výseku řezu, navíc v oné žluté, a v celkovém detailu v paré se v místech atik a suterénu nevyhýbáš tepelným mostům. Naopak na podlaze garáží je tepelná izolace nadbytečná, navíc bez krytí betonovou deskou pro pojezd aut. Ing. arch. Radek Toman, Ph.D.: Klára Procházková předkládá návrh urbanisticky založeného na geometrické síti, která vychází z tvaru zadaného území. V rámci sítě studentka vytvářela tvary jednotlivých domů a veřejných prostanství, což umožnilo velikou prostorovou bohatost návrhu (park, náměstí, nábřeží atd.). Kladně hodnotím zapojení vodní plochy a její „vtažení“ do centra návrhu díky vyzvednutí částí domů na sloupy nad vodní hladinu. Bytové dispozice většinou velice dobře a promyšleně pracují s vstupním předprostorem „zálivu“ pavlače a s příčným prosvětlením bytů. Architektonický výraz projektu je kultivovaný. Klára prokázala svoji připravenost pro výkon povolání architektky. Předloženou práci doporučuji k obhajobě a po společné diskuzi všech tří pedagogů navrhuji známku A91.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | Klára poctivě a svědomitě pracovala v průběhu celého semestru. Zpracování práce probíhalo bez větších problémů, čemuž odpovídá úroveň odevzdaného návrhu. |
Klára si umí práci zkomplikovat. Spousta myšlenek a zajímavých konceptů, které vložila do návrhu na začátku, bohužel zůstala nedotažená, ačkoliv by na to schopnosti měla. Architektonické řešení koresponduje se stavebním programem. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení D65.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | D | Vychází ze zadané urbanistické studie. Autorka přirovnává vedlejší veřejný prostor k Place des Vosges v Paříži. Přesto vytváří uvnitř řešeného bloku další „volnočasové“ náměstí, které má systém pro vodní mlhu a jedinou stavbu, která je do něj otevřená - budova se vstupem do taneční školy. To je pro živé náměstí málo. Polosoukromé prostory náležející k bytovým domům jsou alespoň výškově oddělené, ale jejich charakter si můžeme jenom domýšlet. Potenciál má práce s vodní plochou, který je rozvinut v podobě lázní s nejasným provozem. | |
| Provozní řešení | E | Vstupy do bytových domů jsou umístěné tak, že znesnadňují orientaci – z různých stran domu (budova D), velkorysým vstupem společným s taneční školou (budova C) nebo schodištěm na fasádě (budova A). Podzemní patra jsou tvořena sklepy s často nedostatečnými vertikálními komunikacemi. Podzemní parkování je mimo půdorys staveb a kapacitně poddimenzované. Není jasný vstup do lázní ani jejich propojení s exteriérem. Dispozice bytů jsou zvládnuté. | |
| Technicko konstrukční řešení | D | Konstrukční řešení není zcela zřejmé, ale pravděpodobně se skládá z prefabrikovaného železobetonového skeletu a monolitického stěnového systému, což je adekvátní konstrukce. Není zřejmé vedení šachet, především skrz lázně, taneční sály a výstavní síně. Detaily a skladby jsou zvládnuté. | |
| Architektonické řešení | D | Pro architektonické řešení byl podstatný kontakt s různými druhy zeleně, zelené střešní terasy atd. V předložené práci to není dostatečně zobrazeno. Výraz staveb odpovídá bytovým domům. | |
| Formální úroveň | D | Graficky je práce hezky zpracovaná. Především z čarových axonometrií si lze udělat o projektu představu. Pohledy jsou kreslené jednou čarou a je obtížné odlišit co je vepředu a co vzadu. Legendy jsou zmatečné, často chybí měřítka, grafická měřítka nebo severky. |
eVSKP id 126821