SOLNÝ, T. Příprava a aplikace fotokatalyticky aktivního oxidu titaničitého [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.
Dizertační práce s názvem: Příprava a aplikace fotokatalyticky aktivního oxidu titaničitého; kterou v průběhu svého studia v doktorském studijním programu Chemie, technologie a vlastnosti materiálů zpracoval Ing. Tomáš Solný, je sepsána v anglickém jazyce a na celkem 133 stranách popisuje výsledky studia hydrolýzy alkoxidových prekurzorů, syntézu nosiče ve formě magnetických nanočástic a aplikační studie katalytické účinnosti připravených materiálů. Práce má vyváženou klasickou strukturu. Její rešeršní část je velmi zdařilým souhrnem aktuálního stavu řešené problematiky a také její výsledky jsou přehledně presentovány a diskutovány s ohledem na aktuální literaturu v oboru. Kladně lze hodnotit také to, že velká část těchto výsledků byla publikována v zahraničních časopisech a sbornících vědeckých konferencí. Protože je disertační práce Ing. Tomáše Solného kvalitním způsobem zpracována a splňuje vytčené cíle, doporučuji jako školitel, aby byla přijata k obhajobě.
Dizertační práce je zaměřena na atraktivní materiál, oxid titaničitý a studium jeho fotokatalytických vlastností při degradaci polutantů ve vodném prostředí. Z hlediska potřebnosti je tedy téma práce velice aktuální a přínosné. Manuskript je napsán přehledně a srozumitelně v anglickém jazyce a odpovídá svou strukturou standardně koncipované práci. Cíle práce jsou reálné a jsou jasně formulovány. V části zabývající se rešerší na současný stav problematiky autor poskytl ucelený přehled o metodách přípravy fotokatalytického TiO2 a věnoval se detailně mechanismu sol-gel procesu. Dále uvedl současně využívané možnosti imobilizace fotokatalyzátoru ve formě tenkých vrstev nebo struktury nanočástic ve formě TiO2 slupky na magnetickém jádře. V experimentální části detailně popsal metodiku syntézy a charakterizace fotokatalyzátoru a magnetického nosiče. Dosažené výsledky jsou dostatečně diskutovány a z nich vyvozen odpovídající závěr. Lze s jistotou říci, že všechny cíle práce byly splněny. I přes vysokou odbornou kvalitu práce si dovolím autorovi vytknout několik formálních nedostatků a nepřesných tvrzení: • Jazyk práce vyžaduje revizi. Autor použil několik nekorektních anglických výrazů – např. photocatalysator, photocatalytical, výraz pro sklo – glasses (str. 38), cancerogenetic, výraz pro nosič částice – holder, atd. • Manuskript obsahuje množství překlepů (str. 16 Ev (jednotky), str. 23 simplyfied, str. 26 3a1 orbital, str. 30 atthe and, str. 35 ionts, str. 39 theromolysis, str. 44 fluorarmotacisa yieald, str. 113 ossibility) a typografických chyb jako jsou chybějící tečky na koncích vět anevhodné používání velkých písmen uprostřed věty – např. Band theory, SchottkyJunction, apod. Na str. 43 končí věta „and also“. Na str. 40 je uveden výraz „iron cationofFe“. V některých větách chybí sloveso – např. v kapitole 3.9.3 v první větě. • Některé grafy jsou prezentovány v nadměrné velikosti (obr. 2, 5, 18) a některé mají nízkou kvalitu (obr. 7, 8, 10, 41). V obr. 43 na str. 93 je zvolená malá velikost písma. • Autor nedodržuje jednotný styl nadpisů 4. úrovně,zápisu teploty a symbolů – např. pro náboj používá z a Z, a dále titulků obrázků (s tečkou za číslem a bez tečky). • Kapitola 5.3.9 na str. 103 neobsahuje žádný text. • Na str. 18 autor nesprávně uvádí, že pro aktivaci rutilu je potřeba světlo s vlnovou délkou kratší než 413 nm. Protože šířka zakázaného pásu rutilu je 3,05 eV, je pro aktivaci potřeba světlo s vyšší energií a tedy vlnovou délkou kratší než 406 nm. • V tab. 9 na str. 78 jsou uvedené hodnoty specifického povrchu pro různé fotokatalyzátory s rozdílnou přesností bez statistické analýzy výsledků. • Na str. 107 je výraz „typical absorbance in UV spectrarangeof 550-750 nm…“.
Dizertační práce je zaměřena na atraktivní materiál, oxid titaničitý a studium jeho fotokatalytických vlastností při degradaci polutantů ve vodném prostředí. Z hlediska potřebnosti je tedy téma práce velice aktuální a přínosné. Manuskript je napsán přehledně a srozumitelně v anglickém jazyce a odpovídá svou strukturou standardně koncipované práci. Cíle práce jsou reálné a jsou jasně formulovány. V části zabývající se rešerší na současný stav problematiky autor poskytl ucelený přehled o metodách přípravy fotokatalytického TiO2 a věnoval se detailně mechanismu sol-gel procesu. Dále uvedl současně využívané možnosti imobilizace fotokatalyzátoru ve formě tenkých vrstev nebo struktury nanočástic ve formě TiO2 slupky na magnetickém jádře. V experimentální části detailně popsal metodiku syntézy a charakterizace fotokatalyzátoru a magnetického nosiče. Dosažené výsledky jsou dostatečně diskutovány a z nich vyvozen odpovídající závěr. Lze s jistotou říci, že všechny cíle práce byly splněny. I přes vysokou odbornou kvalitu práce si dovolím autorovi vytknout několik formálních nedostatků a nepřesných tvrzení: • Jazyk práce vyžaduje revizi. Autor použil několik nekorektních anglických výrazů – např. photocatalysator, photocatalytical, výraz pro sklo – glasses (str. 38), cancerogenetic, výraz pro nosič částice – holder, atd. • Manuskript obsahuje množství překlepů (str. 16 Ev (jednotky), str. 23 simplyfied, str. 26 3a1 orbital, str. 30 atthe and, str. 35 ionts, str. 39 theromolysis, str. 44 fluorarmotacisa yieald, str. 113 ossibility) a typografických chyb jako jsou chybějící tečky na koncích vět anevhodné používání velkých písmen uprostřed věty – např. Band theory, SchottkyJunction, apod. Na str. 43 končí věta „and also“. Na str. 40 je uveden výraz „iron cationofFe“. V některých větách chybí sloveso – např. v kapitole 3.9.3 v první větě. • Některé grafy jsou prezentovány v nadměrné velikosti (obr. 2, 5, 18) a některé mají nízkou kvalitu (obr. 7, 8, 10, 41). V obr. 43 na str. 93 je zvolená malá velikost písma. • Autor nedodržuje jednotný styl nadpisů 4. úrovně,zápisu teploty a symbolů – např. pro náboj používá z a Z, a dále titulků obrázků (s tečkou za číslem a bez tečky). • Kapitola 5.3.9 na str. 103 neobsahuje žádný text. • Na str. 18 autor nesprávně uvádí, že pro aktivaci rutilu je potřeba světlo s vlnovou délkou kratší než 413 nm. Protože šířka zakázaného pásu rutilu je 3,05 eV, je pro aktivaci potřeba světlo s vyšší energií a tedy vlnovou délkou kratší než 406 nm. • V tab. 9 na str. 78 jsou uvedené hodnoty specifického povrchu pro různé fotokatalyzátory s rozdílnou přesností bez statistické analýzy výsledků. • Na str. 107 je výraz „typical absorbance in UV spectrarangeof 550-750 nm…“.
eVSKP id 96643