VÁLIK, M. Řídicí jednotka indukčního ohřevu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Cílem práce bylo navrhnout a realizovat řídicí jednotku indukčního ohřevu, založenou na mikrokontroléru ARM STM32F4 s uživatelským rozhraním v podobě displeje typu TFT. Všechny požadavky specifikované v zadání diplomové práce byly studentem splněny. Student byl v průběhu řešení diplomové práce možná až příliš samostatný. Co mě jako vedoucího práce mrzí je fakt, že se mnou nebyla formální část práce dostatečně konzultována. Text práce působí místy ledabylým dojmem. Z textu práce jasně nevyplývá, co student dělal sám, co mu pomohla realizovat firma DAWEL, které části zdrojového kódu zařízení jsou produktem třetích stran a co student programoval sám. Vzhledem k tomu, že jsem měl možnost se osobně přesvědčit o perfektní funkcionalitě navrženého zařízení a vím, že student odvedl po praktické stránce velký kus práce, nepovažuji výše popsané nedostatky formálního rázu za příliš závažné. Doporučuji ale studentovi objasnit během obhajoby zkušební komisi výše popsané nejasnosti. Vzhledem k výše popsaným nedostatkům jsem bohužel nucen snížit hodnocení jinak velmi zdařilé práce na stupeň B - 85 bodů.
Práce zabývající se návrhem řídicí jednotky indukčního ohřevu je rozdělena do sedmi kapitol. Ihned v abstraktu práce student uvedl, že zdokonalení stávajících řešení spočívá v přidání displeje a USB. Anglická verze abstraktu navíc obsahuje hodně chyb. V prvních pěti kapitolách student popisuje převážně výběr komponent a prvků pro návrh samotného zařízení. V šesté kapitole jsou popsány programové části třetích stran, které byly využity v rámci práce. V poslední sedmé kapitole s názvem praktická realizace, je sděleno, že návrh DPS není součástí uvedené práce. Popis vzniklého programového vybavení představuje v podstatě pouze obr. 27, jehož informační hodnota je téměř nulová. Jelikož student neřešil návrh DPS, očekával bych pečlivě popsané programové vybavení, to je ale v textu pouze naznačeno. Při prohledávání zdrojových kódů přiložených k práci se tak mohu pouze domnívat, které moduly byly napsány studentem a které jsou součástí použitého operačního systému či použitých knihoven. V poslední části je alespoň předvedena praktická ukázka vzniklého zařízení včetně programového vybavení. Hodnotit práci z pohledu oponenta je velmi rozporuplné, jelikož zaměření textu diplomové práce je z mého hlediska zvoleno velmi nešťastně vzhledem k scházející podstatné části práce.
eVSKP id 94026