ŽUREK, J. DC/DC měnič 12V/300V [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.

Posudek vedoucího

Kubánek, David

Student se během řešení tohoto projektu potýkal se spoustou problémů, které vzniknou při realizaci spínaného zdroje. K jejich řešení přistupoval velmi aktivně, problémy konzultoval nejen se mnou, ale i s odborníky ve vývojových firmách, např. ONSemi v Rožnově. Bohužel i přes tuto velkou snahu se nepodařilo realizovat měnič s původními parametry, proto jako nouzové řešení byla realizace měniče s továrně vyrobeným transformátorem nižšího výkonu (40W místo 100W) a pracovním kmitočtem 50 Hz. Svým výkonem měnič na původní účel dostačuje (avšak bez plánované výkonové rezervy), nicméně student má zájem pokračovat na tomto projektu v rámci DP a dotáhnout tak realizaci spínaného DC/DC zdroje s původně požadovanými parametry ke zdárnému konci. Ing. Ondřej Pavelka Honeywell externí vedoucí práce

Posudek oponenta

Hanák, Pavel

Student Jan Žurek měl ve své bakalářské práci za úkol navrhnout spínaný zdroj 12/300 V o výkonu 100 W, řízený mikrokontrolérem. Student vyrobil dva vzorky zdrojů, každý pracující na jiném principu a s jinými řídicími obvody. První vzorek však nefungoval vůbec a druhý nedosahuje požadovaných parametrů. V úvodu student uvádí, že výhodou spínaných zdrojů je galvanické oddělení primární a sekundární části, oba vzorky však odděleny (např. optočlenem) nejsou. Ani jeden vzorek neobsahuje řidicí mikrokontrolér, jak je výslovně požadováno v zadání. Návrh prvního zdroje (flyback konfigurace) je v pořádku až do vzorce (5.19) na straně 25. Zde student dělá nepochopitelnou chybu, když očekává, že vložení vzduchové mezery do feromagnetického jádra povede ke zvýšení indukčnosti cívky. Domnívám se, že toto je hlavní důvod nefunkčnosti prvního zdroje a nikoliv chabé výmluvy, které student uvádí na straně 29. Druhý zdroj pracuje na kmitočtu 50 Hz a používá obyčejný síťový transformátor, jedná se tedy spíše o střídač nežli o spínaný zdroj v pravém slova smyslu. Tím se vytrácí výhody spínaných zdrojů jako malé rozměry a hmotnost. Dle grafu 2 na straně 36 je zřejmé, že jeho funkce není příliš dobrá, výstupní napětí se velmi výrazně mění se vstupním. Největší testovaná zátež byla 40 W, je tedy pravděpodobné, že zdroj zdaleka nedosahuje požadovaných 100 W výstupního výkonu. Nicméně oceňuji, že se student nepokusil dosažené výsledky přikrášlovat. Rozsah práce je vyhovující, obrázky i citace literatury jsou v pořádku, v textu se však nachází velké množství typografických chyb. Text působí poněkud nedotaženě a chybí v něm zmínky o důležitých částech návrhu, jako např. demagnetizační obvody jádra a další. Celkově práce navozuje pocit, že student problematice příliš neporozuměl.

eVSKP id 14041