ŠÁLY, T. Využití deskových vln v defektoskopii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Diplomová práce navazovala na předchozí semestrální projekt studenta. Cílem práce bylo prakticky ověřit teoretické předpoklady uváděné v literatuře o šíření deskových vln v pevném prostředí. Zadání považuji za středně náročné, vyžadovalo nastudovat problematiku šíření mechanických vln v pevném prostředí, naučit se ovládat příslušnou přístrojovou instrumentaci a dostupný simulační software. Student dokázal samostatně nastudovat potřebné znalosti a prokázal i odpovídající odborné znalosti při provádění experimentů. Pracoval iniciativně a samostatně, na konzultace chodil připravený. Odevzdaná technická zpráva splňuje všechny formální požadavky, použitá literatura je citována. V průběhu práce se nesetkal s většími problémy, pouze v závěru práce se dostal do mírné časové tísně, kdy původně zamýšlenou automatizaci měření se v daném čase nepodařilo realizovat a experimenty tak musel provádět manuálně. Výsledkem je ověřený a zdokumentovaný postup provedení experimentu, na který bude možné v budoucnu navázat další prací.
Předložená práce se věnuje problematice šíření deskových vln v ohraničeném pevném prostředí, konkrétně využitím tohoto jevu pro nedestruktivní diagnostiku změn prostředí. Zadání práce lze hodnotit po stránce odborné i časové jako středně náročné. Zahrnuje nastudování teoretických základů o deskových vlnách, jejich vybuzení, detekci, ale především jejich šíření materiálem. V navazující praktické části je práce zaměřena na měření disperzních křivek a analýzu naměřených dat. Práce má 4 kapitoly, 48 stran a 7 stran příloh. Z hlediska posloupnosti kapitol je práce logicky poskládaná. První kapitola obsahuje teoretický rozbor popisující základní druhy ultrazvukových vln s podrobnějším zaměřením na deskové Lambovy vlny. V této kapitole autor zmiňuje užitečný program „Dispersion Calculator“, který dohledal během literárního průzkumu. Bohužel krom následné zmínky v praktické části autor k tomuto softwaru neuvádí podrobnější popis. Současně, uvedený link v seznamu literatury již není aktuální, nicméně po krátkém hledání lze software dohledat. Následující druhá kapitola nazvaná „Generování a detekce Lambových vln“ obsahuje základní popis sond založených na piezoelektrickém, optickém nebo elektromagnetickém principu. Vzhledem k dostatečnému množství literatury na toto téma bych očekával, že zde bude více informací o současně dostupných sondách. Poslední kapitola spadající do teoretické části je zaměřena na využití Lambových vln v defektoskopii. Zde autor uvádí obecný přehled použití v běžné praxi. Vlastní práci studenta obsahuje čtvrtá kapitola zakončená shrnutím v závěru (str. 27 až 46). Kapitola je rozdělena na postup měření, následován popisem generování signálu, jeho následným měřením a vyhodnocením naměřených dat. Na úvod čtvrté kapitoly autor zmiňuje vytvoření skriptu v prostředí Matlab na základě volně dostupného programu „Lamb Wave Dispersion Curve“, který je citován. V této části postrádám bližší popis celého programu spolu s uvedením, zda byl program kompletně převzat nebo se autor práce nechal pouze inspirovat dílčí částí. Lépe již autor realizoval postup měření, u kterého lze konstatovat, že je snadno opakovatelný. Doplnil bych pouze hodnoty rezonančních kmitočtů u použitých ultrazvukových snímačů a opravil typ použitého materiálu pro předsádky, kde se nejedná o plexisklo, ale o rexolit, který nemá takový útlum signálu jako běžné plexisklo. Následně s tím souvisí i odlišná rychlost šíření ultrazvuku, která se pro rexolit uvádí kolem 2340 m/s. Závěr praktické části je zaměřen na vyhodnocení naměřených dat pro stanovení frekvenční závislost skupinové rychlosti pro nultý synchronní a asynchronní mód. Při měření skupinové rychlosti v závislosti na frekvenci pro asynchronní mód je tvar měřených průběhů odlišný od teoretických průběhů. Zde bych očekával širší diskuzi ohledně vysvětlení rozdílu mezi naměřeným a teoretickým průběhem. Následující měření skupinové rychlosti v synchronním módu je v práci uvedeno pouze pro desku č.3, opět bych doplnil text o vysvětlení, proč neproběhlo měření i na dalších deskách. V textu dále autor uvádí, že pro zlepšení výsledků a dosažení vyšší citlivosti pro mód S0, by bylo vhodné vyzkoušet umístění předsádky i na přijímací sondu, nicméně experiment již není realizovaný. V poslední části práce autor diskutuje dosažené výsledky, jak bylo požadováno v zadání. Dále bych měl k práci několik formálních připomínek. Obecně v práci chybí jednotky u definic proměnných veličin v rovnicích a celkový seznam symbolů a zkratek. V praktické části jsou při zápisu hodnot kombinovány desetinné čárky a tečky, je vhodnější zvolit si jednu variantu a tu dodržovat. Dále jsou v práci kombinovány grafy generované pravděpodobně v Matlabu a printscreeny z LabVIEW. Vzhledem k tomu, že se jedná o diplomovou práci, tak bych se přiklonil k sjednocení zobrazení a vykreslení grafů v Matlabu. V kapitole 4.4 na straně 34 se autor odkazuje na obrázek 4.16, nicméně poslední obrázek v práci je označen 4.15. Následně bych doporučil v praktické části doplnit popisky u obrázků, např. v kapitole 4 pro průběhy skupinové rychlosti doplnit do legend i měřenou hodnotu skupinové rychlosti A0. Na obrázku 4.8, str. 34 doplnit popisek osy y. Dále u obrázku 4.14 doplnit popis, který průběh odpovídá desce s tloušťkou 3,3 respektive 4 mm. Práci navrhuji k obhajobě s celkovým hodnocením 80b (B).
eVSKP id 160107