BYRTUSOVÁ, L. Výrobní buňka pro testbed Průmyslu 4.0 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Zadání bakalářské práce bylo pilotním zadáním výukového testbedu průmyslu 4.0, projektu Barman, který je formován skupinou průmyslové automatizace. Cílem práce bylo uchopit prototyp autonomní buňky, analyzovat a doplnit konstrukci a instrumentaci, navrhnout elektrotechnickou dokumentaci a implementovat firmware pro řídicí elektroniku. Zadání patřilo k náročnějším a vyžadovalo velké množství vlastní iniciativy. Práce je uspořádána logicky a po formální stránce je jako celek kvalitní. Rozsahem a použitými literárními zdroji odpovídá typu práce. Studentka při vypracování projevila nadstandartní přístup. Práci se začala věnovat již v letních měsících, ve kterých se účastnila pravidelných konzultací, na které docházela příkladně připravena. Studentka při práci čelila velkému množství problémů, které nevznikli jejím přičiněním. Jednalo se například o nevhodnou volbu krokového motoru, optických snímačů, nebo nefunkčnost některých konstrukčních dílů první iterace autonomní buňky. Autorka většinu z těchto problémů objevila, mnoho z nich vyřešila, a pro ty, pro jejichž řešení nebyl v rámci její práce prostor, řešení navrhla. Navzdory všem úskalím, kterým byla v průběhu práce vystavena, se studentce podařilo autonomní buňku sprovoznit, předvést její funkčnost a splnit všechny body zadání. Autorčina práce má pro projekt Barman bezesporu velký přínos, neboť se aktivně podílela na tvorbě konceptu autonomních buněk, a prozkoumáním nezanedbatelného množství slepých cest stanovila nebo pomohla stanovit standard pro tvorbu dalších buněk zapadajících do konceptu testbedu. (předloha elektrického zapojení, volba napájecích větví, konstrukční řešení rozvaděče, ...) Její předlohy byly poté využity při vypracování dalších BP a DP. Autorka při vypracování prokázala schopnost samostatné i týmové práce, odborné znalosti a do práce vložila nadprůměrné množství času a úsilí. Proto její práci hodnotím 96b, A.
Cílem bakalářské práce slečny Byrtusové bylo dokončit a zprovoznit jednu z výrobních buněk testbedu zvaného „Barman“. Požadavkem byla autonomní funkčnost buňky, avšak s ohledem na možnost snadného připojení a začlenění do systému demonstrátoru. Zadání práce hodnotím jako poměrně komplexní. Práce je sepsána celkem na 37 stranách (od úvodu po závěr) a obsahuje přílohy ve formě elektrotechnické dokumentace a SW řešení. Je psána čtivou formou, s minimem překlepů a občasnými pravopisnými chybami. Využití literárních zdrojů odpovídá typu práce. Členění práce je rovněž provedeno vhodnou formou a většinu práce lze považovat za vlastní dílo. První kapitola seznamuje s konceptem celého testbedu a jeho základní filozofií. Tuto část hodnotím jako poměrně zdařilou. Následuje kapitola Mechanické řešení, kde jsou popsány jednotlivé části buňky. Vzhledem k tomu, že zadáním práce bylo mechanický návrh dokončit, není z této kapitoly zcela jasné, co již bylo součástí buňky a co je vlastním dílem studentky. Další část práce se věnuje 3. bodu zadání, a sice elektrickému vybavení. Je zde poměrně pečlivě a přehledně popsán výběr jednotlivých komponent, jejich zapojení a oživení včetně potřebného teoretického základu. Kladně hodnotím rovněž elektrotechnickou dokumentaci vytvořenou v prostředí EPLAN. Za trochu nešťastný krok zde vidím volbu unipolárního korkového motoru pro pohon jedné z os manipulátoru. Jedním z důvodů je, že bylo nutné pro tento motor implementovat vlastní driver, což hodnotím pro bakalářského studenta jako poměrně náročné, vzhledem k tomu, že se jedná pouze o dílčí část práce, která ani není nijak specifikována zadáním. Dalším důvodem je to, že se nakonec ukázalo, že tento pohon nebude možné pro samotnou činnost manipulátoru využít. Není tak úplně jasné, proč byl vybrán právě takový typ pohonu namísto standardního bipolárního krokového motoru, který je pro jednu osu již použitý a k němuž zřejmě povede i následná úprava. Pravděpodobným důvodem bylo konstrukční řešení chapadla, avšak bylo by vhodné tuto skutečnost zmínit. Následující kapitola popisuje návrh a implementaci řídicího systému a vizualizace. Tuto část hodnotím kladně. Je zde přehledně popsána struktura programu i vlastní implementace. Poznámku mám jen k příliš stručnému popisu struktury v rámci možnosti využití TIA Openess. Nejsou zde definovány požadavky ani princip tohoto nástroje a celkově je tak tato část shrnuta v jedné větě. Stejně tak vyjádření k poslednímu bodu zadání, kterým je přizpůsobení programového vybavení pro možnost snadného připojení buňky do systému demonstrátoru. Této části je v práci věnována opět jen jedna věta s uvedením deklarace datového bloku. Čím je tento blok specifický, či jakým způsobem bude vypadat výsledné připojení, se lze jen domnívat. Na druhou stranu zde zůstává otázku, zda je výsledný systém na připojení buněk již připraven či zda se v tomto případě jedná zatím jen o koncept, a proto není tomuto bodu věnováno více prostoru. I tak by ale bylo toto vhodné lépe popsat či okomentovat. Dalšímu bodu zadání, čili uvedení do provozu a otestování funkčnosti, je zde věnována jedna kapitola, kde jsou popsány problémy při realizaci a návrhy na úpravy. Na základě poskytnutých informací je zřejmé, že se systém podařilo zprovoznit, nicméně není úplně jasné, do jaké míry je v aktuálním stavu systém funkční a použitelný, což, krom problémů s použitím unipolárního krokového motoru, deklaruje zejména tvrzením, že odkládací sestava není ideální a rovněž že: „Aktuální stav snímačů v buňce je neuspokojivý.“ V tomto případě však předpokládám, že studentka vycházela z předem dané koncepce a její úkol tak spočíval zejména v oživení buňky. Výslednou funkčnost by však bylo vhodné demonstrovat např. obrázky nebo videem v příloze. Z předložené práce je patrné, že se studentka poměrně dobře zorientovala v relativně širokém spektru činností. Kladně hodnotím rovněž výsledek implementace SW pro PLC a řešení driveru pro unipolární krokový motor, čímž ovšem pravděpodobně ztratila poměrně dost času. Výsledný dojem z práce je bohužel snížen uvedenými výtkami, což ale nemusí vždy nutně pramenit z jejího přístupu a bylo by vhodné, aby se studentka u obhajoby k těmto připomínkám vyjádřila. Práci tak doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 71b / C.
eVSKP id 119326