ŠVARDALA, D. Stabilizace epoxidových systémů v povrchových ochranných nátěrech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.

Posudek vedoucího

Petruš, Josef

Diplomová práce se zabývá experimentálním studiem nežádoucí karbamatace epoxidových praskyřic a možnostmi její eliminace. Student přistupoval k řešení problematiky zodpovědně a samostatně, využíval dostatečně konzultací a diskuzí aktuálních výsledků, což vedlo k úspěšnému popisu reakce a ve finále k její eliminaci vybranými způsoby - aditivací a modifikací receptury vytvrzovacího systému. Prezentované výsledky jsou, vzhledem k aktuálnosti tématu, cennými pro praxi, což zvyšuje jejich hodnotu. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm A - výborně.

Posudek oponenta

Tocháček, Jiří

Předložená diplomová práce se zabývá sledováním vlivu složení externí atmosféry na rozsah a kvalitu vytvrzování epoxidových pryskyřic vícefunkčními aminy. V teoretické části autor zpracovává dostupné literární informace týkající se reagentů a podmínek vytvrzovacích reakcí. Vedle hlavních mechanismů jsou zde diskutovány nežádoucí reakce se vzdušnou vlhkostí a CO2, které jsou předmětem zájmu této práce a které v praxi představují konkurenční reakci vytvrzování snižující jeho účinnost, což se následně projeví zhoršením mechanických vlastnosti a případným snižením schopnosti adheze výsledného produktu. Teoretická část je zpracována a diskutována relativně přehledně, nemá závažnějších nedostatků, je zde však řada drobných nepřesností v podobě špatně mebo nevhodně použitých výrazů. Např. kvalifikace karbamátů..., nevhodné použití výrazu irrelevantní ... (oba na str.7), nejdominantnější (str. 13, má být dominantní). U Obr. 9 chybí v popisce obrázku identifikace částí A a B (nestačí jen v textu), u Obr. 11 se oponent domnívá, že jsou přehozeny obrázky (zbělený povrch produktu by měl dle textu odpovídat atmosféře vody a CO2, ne běžné laboratorní atmosféře). Mimo to, výraz v laboratorních podmínkách je nicneříkající, protože v laboratorních podmínkách jsou připraveny vzorky oba. V experimentální části se autor zabývá vlastním sledovánm vlivu okolní atmosféry na kvalitu vytvrzování pryskyřic. Své experimentáloní výsledky zde však autor presentuje velmi nešťastně a nepřehledně. Této části zcela chybí hlavní a povinné dělení na samostatné oddíly Materiály a Metody měření. Vše je zde uvedeno formou podskupin hlavní experimentílní části a je obtížné se zde orientovat. Např. ve skupině 4.1 Příprava vzorků je řešena příprava klimatické komory, která by měla být přinejmenším součástí Metod měření. Naopak v této části, ze které by mělo explicitně vyplynout složení a označení jednotlivých vzorků musí nezúčastněný čtenář velmi pozorně sledovat text, aby zjistil jaké vzorky byly připraveny a kolik jich vlastně je. U jednotlivých připravených materiálů zcela chybí jakákoliv identifikace (číslo, písmeno, symbol), cokoliv, co by vzorek jednoznačně označilo a navíc přiřadilo jeho přesné složení - chybí přehledová tabulka. Tento krok je zcela nezbytný vzhledem k faktu, že každý ze vzorků je podroben následným zkušebním testům a jejich výsledky jsou dále diskutovány. Je-li pak v dalším textu např. v popiskách obrázků 20 až 23 (i ostatních) chování materiálu popisováno, omezuje se text pouze na výraz "vzorek", z nějž není patrné o jaký (jaké složení) se jedná. Zpětné hledání jeho složení v textu je komplikující, dělá práci nečtivou a hodnotu dosažených experimentálních výsledků zbytečně snižuje. K vlastním výsledkům měření oponent připomínek nemá, výsledky kterých bylo dosaženo mají svoji hodnotu a mají šanci být využity v praxi. Mohly by však být lépe vyzdviženy v závěru, aby z dosažených výsledků bylo patrné jestli byly cíle práce splněny, případně co mohou výsledky přinést praxi. Opětovný popis cílů a metod v závěru není nutný, důležité je zmínit, zda bylo cílů dosaženo. Z práce vyplývá, že zde presentovaná experimentální měření byla realizována v plánovaném rozsahu a prakticky provedena dobře. Zpracování výsledků, což je vidět především na části Experimentální a hlavně finální sestavení práce však dělá dojem, že byla provedeno narychlo a pod časovým pressem. Z hlediska grafického provedení, jazyka a gramatiky nemá oponent vážnějších připomínek, autor by si však měl dát pozor na používání některých slov, opakovaně např. na výraz - kvalifikovat, který je v textu několikrát použit nevhodně (naposledy 2. a 3. odstavec Závěru). Oponent hodnotí práci stupněm C. I přes výše uvedené vytčené nedostatky oponent oceňuje rozsah provedené experimentální práce a doporučuje předloženou práci k obhajobě.

eVSKP id 131783