SALAJKA, J. Technologický postup opravy a kontroly zařízení vrtné soupravy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.

Posudek vedoucího

Dvořák, Jaromír

Diplomová práce Bc. Josefa Salajky "Technologický postup opravy a kontroly zařízení vrtné soupravy" cílí na komplexní řešení praktického problému v oblasti údržby a oprav strojních zařízení. Autor prokázal schopnost pracovat s odbornou literaturou. Kladně lze hodnotit praktické zaměření a detailní popis vybraných zařízení. Student prokázal schopnost samostatné tvůrčí inženýrské práce, orientaci v dané problematice a schopnost aplikovat teoretické znalosti na řešení konkrétního praktického úkolu. Hlavním cílem práce je určení kritických míst vrtných komponent, konkrétně elevátorů a strojních kleští zhlediska opotřebení a namáhání, na jejichž základě měla být navržena metodika kontroly a návrh technologických postupů oprav. Ve výsledku by to znamenalo přechod od pasivního čekání na poruchu k aktivnímu vyhledávání potenciálních problémů a jejich včasnému řešení prostřednictvím strukturovaných, pravidelných a technicky pokročilejších kontrol. Tento přechod by měl vést ke zvýšení spolehlivosti zařízení, snížení neplánovaných prostojů a potenciálně i k úspoře nákladů v dlouhodobém horizontu. Tyto body ovšem student řešil spíše okrajově. Student pracoval samostatně, bohužel až příliš, a své postupy nekonzultoval. I přes tyto nedostatky práci doporučuji k obhajobě, ovšem se sníženým hodnocením.

Posudek oponenta

Zemčík, Oskar

Teoretická část práce je zpracována přehledně a srozumitelně, autor správně popisuje konstrukci a funkci vrtných zařízení, zejména elevátorů a strojních kleští, a opírá se o relevantní odborné zdroje a normy. V této části je patrná snaha o odborný přístup i snaha přiblížit problematiku širšímu publiku. Slabší stránkou je místy nižší grafická úroveň některých obrázků a například nevhodně zvolené grafické vyznačení kritických míst (šrafování). Praktická část práce navazuje na teoretický základ popisem metodiky měření, kontroly a oprav, s důrazem na praxi konkrétního provozovatele. Pozitivně hodnotím rozsáhlé zpracování postupu kontroly a oprav pro vytvoření jednotného protokolu kontroly. Za výrazný nedostatek však považuji, že tento protokol je pouze přiložen v příloze a jeho obsah není v práci dostatečně podrobně rozebrán, vysvětlen či odůvodněn. Očekával bych, že autor věnuje více prostoru rozboru struktury, důvodům volby jednotlivých položek i tomu, jak bude protokol v praxi využit a jaké jsou jeho silné a slabé stránky. V závěru pak zcela chybí vyhodnocení přínosu tohoto výstupu; nelze zjistit, jak navržený protokol řeší současné problémy praxe nebo jaký očekávatelný efekt přinese jeho implementace. Zcela nejasné je zařazení kapitoly věnované 3D modelování a následnému 3D tisku. Autor sice zmiňuje vytvoření 3D modelu a pokus o jeho vytištění ve zmenšeném měřítku, nicméně není dostatečně vysvětlen důvod tohoto postupu, jaký má být jeho přínos pro kontrolu nebo opravy, případně jak by mohl být využit v praxi. Navíc samotný tisk nebyl ani dokončen, a jeho výsledek tak nemá v práci žádný praktický dopad ani význam. Kapitola "Technicko-ekonomické zhodnocení" postrádá jakýkoli konkrétní rozbor, srovnání variant či kalkulace – jedná se pouze o obecné zhodnocení bez reálných čísel a analýzy. Diplomová práce Bc. Josefa Salajky je po teoretické stránce zpracována na dobré úrovni. Praktická část však trpí několika zásadními nedostatky: chybí detailní rozbor a zhodnocení hlavního praktického výstupu, tedy jednotného protokolu kontroly, zbytečně je zařazena a nedotažena kapitola o 3D tisku bez jasného přínosu a technicko-ekonomické zhodnocení je pouze formální, bez konkrétních dat. Tyto výhrady zásadním způsobem snižují hodnotu práce, přestože zadání bylo formálně naplněno. Práci proto doporučuji k obhajobě s vážnými výhradami.

eVSKP id 166037