SEDLAČKO, J. Testovací pracoviště pro hybridní a síťové střídače [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student Josef Sedlačko vypracoval diplomovou práci na téma „Testovací pracoviště pro hybridní a síťové střídače“. Teoretická část zabývající se rešerší technických požadavků na paralelní provoz výroben a akumulačních zdrojů s distribuční sítí se z větší části zaměřuje pouze na informace získané z PPDS. Po této části by bylo vhodné logicky navázat rozborem jednotlivých požadavků a diskuzí způsobů jejich ověření. Toto byl také jeden z nedostatků při prezentaci průběžných výsledků práce. Na místo toho student přistoupil rovnou k popisu případných možností realizace pracoviště k experimentálnímu ověření některých vybraných provozních vlastností střídačů. Popis jednotlivých variant a konfigurací testovacích pracovišť je poměrně stručný a vedený pouze v teoretické rovině. Výsledné prezentované řešení ne zcela odpovídá reálné konfiguraci. I přesto, že byla realizována v průběhu zpracování diplomové práce řada měření, všechny jejich výsledky nejsou v práci uvedeny. Pravděpodobně z důvodu časové náročnosti jejich vyhodnocení. Zpracování jednotlivých bodů práce nebylo studentem rovnoměrně rozloženo a převážná část úsilí byla soustředěna v závěru vymezeného období před jejím samotným odevzdáním. Ze zmíněného důvodu bylo po konzultaci rozhodnuto nahradit automatizaci měření za pomocí LabVIEW jiným způsobem, tak aby zadání bylo alespoň částečně naplněno. Student se rozhodl pro vytvoření skriptu v programovacím jazyce C++. Hlavní úlohou skriptu je postupná změna parametrů umělé sítě, ve které je testovaný prvek připojený. Samotná práce není příliš rozsáhlá a to jak z hlediska teoretické části tak části praktické. Rozsah a technická úroveň neodpovídá požadavkům na diplomovou práci. Vyhodnocení výsledků není transparentní a celkově z hlediska zadání nenabízí práce ucelené řešení pro testování. S přihlédnutím k ne zcela splněným bodům zadání nedoporučuji práci k obhajobě u SZZ a hodnotím známkou F, 49 bodů.
Diplomová práce Bc. Jozefa Sedlačka se zabývá návrhem testovacího pracoviště pro hybridní a síťové střídače. Úvodní část se zabývá popisem střídačů, jejich rozdělením a typickými parametry. Samotná kapitola je velmi obecná a z mého pohledu nejen že nepřináší nové informace, ale ani nevysvětluje podstatu proč je třeba střídače testovat a jaké nároky to klade na testovací pracoviště. Následný popis požadavků na připojení mikrozdrojů je matoucí, protože jak autor uvádí, mikrozdrojem je považován výrobní modul s proudem nepřesahujícím 16 A na fázi a celkový výkon 10 kW. Následně však uvádí požadavky na zdroje do výkonu 100 kW. Autor uvedené požadavky přebírá z Pravidel provozu distribuční soustavy, nicméně toto není jediný dokument, který stanovuje požadavky na připojování mikrozdrojů. Provedená rešerše je z mého pohledu nedostatečná a pravděpodobně proto ani není zmíněn zjednodušený postup připojování mikrozdrojů. Kapitola s popisem testovacích procedur a sestavy z mého pohledu vychází z obecně známých požadavků uvedených v technických normách a samotný autorův přínos bych očekával v oblasti zpracování měřených dat a jejich vyhodnocení. Postrádám podrobný popis pracoviště (jaké ochrany je vhodné použít), diskusi k použitým senzorům a metodice vyhodnocení naměřených grafických závislostí. Cílem práce bylo navrhnout testovací pracoviště, očekával bych tedy maximalizaci efektivity měření a vyhodnocování zaznamenaných dat, ale v práci tento přístup není patrný. S tímto souvisí i 3. bod zadání práce, který kladl za úkol vytvořit automatizované řešení v programu LabVIEW. Tento bod zadání v práci není zmíněn a považuji jej proto za nesplněný. Autor bez jakéhokoliv odůvodnění v práci popsal komunikační protokol RS232 s tím, že program pro změnu napětí a frekvence byl napsaný program v jazyce C++ a je uvedený v příloze B a C. Prostudováním této přílohy konstatuji, že mám pochybnosti o funkčnosti daného programu (naměřené závislosti neodpovídají použití automatizovaného skriptu) a o autorově přínosu k jeho vytvoření. V programu je použita hotová knihovna vytvořená výrobcem střídače Studer Innotec, části kódu jsou tak převzaty a autor je dle mého názoru neoprávněně vydává za své. V práci se vyskytuje množství překlepů a faktických nepřesností, druhá část práce působí nedopracovaně. Práci vzhledem k uvedeným výtkám a především proto, že nesplňuje jeden bod zadání hodnotím práci 41b.
eVSKP id 110921