ŠŤÁSTKOVÁ, L. Příprava plazmově aktivovaných hydrogelů na bázi chitosanu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.

Posudek vedoucího

Zajíčková, Lenka

Lenka Šťástková se ve své bakalářské práci zabývala aktuální problematikou modifikace hydrogelů plazmatem studených plazmových trysek. Jako model byly použity chitosanové hydrogely. Studovala možnost plazmaticky modifikovat buď vodu nebo rozpouštědlo chitosanu (1% roztok kyseliny octové) kapilární plazmovou tryskou (CPJ) nebo pomocí HelixJetu (HXJ) již vytištěný hydrogelový scaffold. Teoretická část práce (kap. 2) odpovídá zaměření práce. Studentka popsala hydrogely, procesy v plazmatu využívaném pro materiálové inženýrství a teoretické základy charakterizačních metod. V této části práce bych vytkla používání zkratkovitých termínů, u kterých je sice z kontextu zřejmé, co tím studentka myslí, ale nejde o spojení, které dává jazykově dobrý smysl (rozložitelné aplikace, krátkodobé RONS). Studentka zde zmiňuje i inovační použití hydrogelů ve formě injekcí, ale zapomněla vysvětlit, že hydrogel v injekční stříkačce ještě není zesíťovaný a k zesíťování dojde po vstříknutí do těla např. změnou teploty. Ani hromadná citace (í citovaných článků) na obecné závěry nepůsobí, že by studentka měla text dobře promyšlený. Z textu na str. 16 není jasné, za jakých okolností argon podporuje tvorbu hydroxylových radikálů. Uvedeno pouze jako důsledek použití argonu to působí nelogicky. Z Experimentální části (kap. 4) se zdá, že studentka buď některé kroky správně nepochopila nebo je není schopná dobře popsat. U přípravy chitosanových hydrogelů chybí detaily postupu vedoucího k zesíťování hydrogelu (přidávání dalších chemikálií). Schéma HelixJetu a kapilární plazmové trysky CPJ, kde je znázorněno přímé propojení zdroje napájení a regulátoru průtoků nedává smysl. Navíc naznačení elektrod CPJ není správné, protože žádná vnitřní elektroda se nepoužívala. Tabulka 1 nemá promyšlenou strukturu. Ve sloupci frekvence se za frekvencí v závorce objevuje směs plynů. Navíc to z tabulky vypadá jakoby se pro modifikaci vytištěných scaffoldů používal i CPJ. Princip stanovení RONS ve scaffoldech modifikovaných plazmatem až po vytištění hydrogelu je špatně popsán nejen v Experimentální části ale i v kapitole Výsledky. RONS nebylo možné stanovit přímo v chitosanovém scaffoldu, ale dělaly se výluhy ve vodě. S tím pak souvisí i mnohem menší detekované koncentrace, které závisí také na použitém množství vody pro výluhy. Tento fakt studentka při diskuzi porovnání koncentrací nezohlednila. V textu o stanovení dusičnanů (NO3-) mně chybí zmíňka o opravě výsledné hodnoty o koncentraci dusitanů (NO2-), protože pri detekci se dusičnany redukují na dusitany. Práce obsahuje také formální nedostatky: překlepy (např. chitinasový místo chitosanový) a špatná kvalita (nízké rozlišení) některých grafů. V popisku grafů, kde je za plynem uvedeno v závorce číslo, chybí vysvětlení, že jde o průtok plynu v l/min, resp. správněji slm. Pojmy nitrite a nitrate by měly být přeloženy do češtiny.

Posudek oponenta

Polášková, Kateřina

Lenka Šťástková ve své práci studovala plazmovou aktivaci vody, 1% roztoku kyseliny octové, a 3D tištěného hydrogelu (tzv. scaffoldu) na bázi chitosanu dvěma radiofrekvenčními atmosférickými plazmovými tryskami, HelixJetem a kapilární tryskou, pracujícími v argonu či jeho směsích. V teoretické části jsou popsány použité materiály, technologie a charakterizační metody. V této části chválím, že popis 3D tisku není obecný, ale je zaměřen na bioaplikace a hydrogely. Co ale už pochválit nemůžu, je spousta nepřesných a špatných tvrzení, které se vyskytují v celé teoretické části. Další nedostatek teoretického úvodu je přehnaná pozornost věnována různým aplikacím plazmatu, které nijak nesouvisí s tématem práce. Jelikož většina experimentálních výsledků práce se věnuje plazmové aktivaci vody či vodného roztoku, spíš bych uvítala, kdyby se autorka více věnovala tomuto tématu, speciálně pak chemickým reakcím, které vedou k tvorbě reaktivních forem kyslíku a dusíku (RONS) v kapalině. I když jsou dusičnany a dusitany dva ze tří RONS, jejichž koncentrace je v práci měřená, autorka neuvádí ani jednu reakci, kterou mohou vznikat, což považuji u studentky Chemické fakulty za velký nedostatek. V experimentální části jsou popsány použité experimentální uspořádání a podmínky experimentů. U popisu plazmové modifikace chybí informace o typu generátoru, či čistotě a dodavateli plynů. Uspořádání elektrod v nákresu kapilární plazmové trysky vůbec neodpovídá realitě. V tabulce 2 a 3 je předpokládám špatně uveden průtok Ar v čistě argonovém výboji a není jasné, jaká vzdálenost je v nich uváděna. V popisu měření koncentrace RONS pak chybí vysvětlení, jak měření probíhalo pro plazmově aktivované scaffoldy na bázi chitosanu. V části práce věnované výsledkům a jejich diskuzi studentka se nejprve věnuje kalibraci a výsledkům měření koncentrace RONS a pH v plazmově aktivované vodě, 1% roztoku kyseliny octové, a scaffoldu na bázi chitosanu. V práci je srovnáván vliv různých kombinací pracovního plynu, ale diskuze pozorovaných změn je velmi povrchní nebo žádná, což je obecný problém celé této části. Studentka například vyhodnocuje směs 2 slm Ar/0.01 slm O2 jako optimální pro plazmovou aktivaci hydrogelů na bázi chitosanu kapilární tryskou bez jakéhokoliv zdůvodnění tohoto závěru. V další velké kapitole se studentka věnuje výsledkům charakterizace scaffoldů na bázi chitosanu. Z nevysvětleného důvodu byl při přípravě plazmově aktivovaného scaffoldu použit výboj ve směsi Ar s kyslíkem a dusíkem, která předtím nebyla uvedena v experimentální části a jí vytvořená koncentrace RONS taky nebyla měřena. V poslední části Výsledků a diskuze studentka diskutuje vliv pracovního plynu, dodávaného výkonu a experimentálního uspořádání na délku výboje kapilární trysky. Tato část práce je nejslabší ze zmíněných kapitol. Studentka vyvozuje špatné závěry, protože nebere v úvahu chybu měření. Obecně je bakalářská práce Lenky Šťástkové plná nepřesností, překlepů a typografických chyb. Čím naopak vyniká je počet citací. Ale jako všechno ostatní v této práci, ani tento fakt není bez svého ale. Citace jsou uváděny až na konci odstavce, takže je těžké identifikovat, která citace přísluší, které informací. Rovněž v některých případech jsou obecné informace, jako princip metody charakterizace, citovány články zaměřenými na velmi specifické použití dané metody. V neposlední řadě mě mrzí, že se studentka nesnažila nabité informace využít k diskuzi výsledků a v dané části se nevyskytuje jediná citace.

eVSKP id 162213