VÍTEK, O. Rizika pracovišť s kolaborativními roboty [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Lacko, Branislav

Protože problematika inženýrství rizik a bezpečného provozu robotických soustav není zatím běžnou součástí výuky, musel se student s touto problematikou nejprve seznámit, což zvládl dobře. Podařilo se mu vysvětlit důležitost tohoto hlediska nejen při používání klasických průmyslových robotů, ale i kolaborativních robotů. Správně upozornil v závěru práce, že s ohledem na novost této problematiky, je potřeba, aby se vedoucí pracovníci firem před uvedením robotizovaného pracoviště do provozu obrátili na některou specializovanou poradenskou firmu se žádostí o zpracování analýzy rizik pro jejich nové pracoviště.

Posudek oponenta

Konečný, Antonín

Nejprve chci uvést, že autor splnil zadané cíle práce. Tématu se věnoval systematicky a postupně naplňoval jednotlivé body zadání, kterým se chci v úvodu věnovat. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o teoretickou, respektive rešeršní, publikaci, kapitolu o rizicích bych doporučil rozšířit o úvod do rizikologie a s tím spojený výčet termínů, metod nebo přístupů, které lze konkrétně aplikovat na zadanou problematiku kobotů (kolaborativních robotů). V tomto duchu budu formulovat doplňující dotaz na autora. V publikaci jsou uvedeny dvě metody: matice rizik, a metoda RIPRAN. Oceňuji zmínění normy ČSN EN IEC 31010 ed. 2:2020, která uvádí mnoho použitelných metod (technik). V samotné práci nejsou další metody zmíněny. Což je škoda, jejich analýzou problematika rizika souvisejícího s koboty by byla jistě obohacena. Osobně bych ocenil ucelený výčet norem ISO, které se věnují problematice bezpečnosti robotů. V publikaci jsou normy průběžně rozebírány, ale není uveden souvislý přehled. Složitou otázkou je, co vše by tento výčet měl obsahovat, jestliže se robot považuje za strojní zařízení. Dále se chci vyjádřit k pár zavádějícím tvrzením. Kapitola 2.4 obsahuje výčet případů, kterým by měl konstruktér věnovat pozornost při posuzování rizika. O: Pro úplnost zde musím dodat, že identifikace nebezpečí, a z toho plynoucí rizika, musí probíhat po celou dobu životního cyklu. Toto není nikde explicitně zmíněno; V kapitole 2.4.2 se z ničeho nic objeví příklad z roku 1984, kdy zemře operátor u automatizované linky. O: Pravděpodobně se jedná o první zaznamenanou tragickou událost, která byla podnětem ke vzniku následujících předpisů. Postrádám zde důvod tohoto příkladu. Obávám se, že to nebude jediná tragická událost v souvislosti s roboty; Kapitola 2.4.3 v úvodu autor upozorňuje na neexistenci specializované metody pro analýzu rizik robotických systémů. O: Obecně pro žádný systém neexistuje konkrétní metoda, která předepisuje, jak má být zajištěn management rizik; V kapitole 3.1 je vhodnější u výčtu jednotlivých příkladů jako původ označit identifikované nebezpečí a potenciální následek jako samotné riziko – dále by následovalo zhodnocení. Nerozumím příkladu, kdy u elektrického nebezpečí uvádí autor jako potenciální následek vdechnutí toxického kouře; Dalším zavádějícím tvrzením je v kap. 3.2.1 „tradiční označení“ nouzového tlačítka u strojních zařízení. O: Nejedná se o tradiční označení, ale označení vyžadované závaznou legislativou, která se musí dodržovat. Jedná se o bezpečnostní prvek. Závěrečnou připomínku bych měl k odst. 4.1.1 Omezení, detekce přístupu, kde autor tvrdí, že průmysloví roboti nemají možnost omezit přístup pomocí krytů. O: Dle mého názoru se dají průmysloví roboti ohradit klecí nebo ochrannými skly. K formálním náležitostem mám tyto výhrady: uváděné normy v textu se mají psát i s rokem vydání; autor v některých pasážích nemá konzistentní terminologii cobot/kobot/robot; seznam zkratek by si zasloužil rozšířit, aby byl kompletní (RIPRAN, ISO, EN, ČSN, IEC atd.); obrázky mají být kompletně přeložené, pokud se jedná o českou verzi práce (str. 38 obr. 12). Ke stylistické úpravě, pravopisu a typografii musím konstatovat, je škoda, že si práci nepřečetlo před odevzdáním více osob. V textu se vyskytují překlepy; neodsazené odstavce; chybějící mezery a interpunkční znaménka; citace osamostatněné pod odstavci; použití spojovníků místo pomlček; chybné dělení na konci řádku; ponechání jednoslabičných předložek na konci řádku. Závěrem musím zmínit, že vědní disciplína rizikologie je velmi obsáhlá a úzce spjatá obecně s kvalitou a bezpečností. Tyto rozsáhlé disciplíny mají mnoho vlastních publikací, a dokonce na VUT samostatné studijní programy, tedy oceňuji úsilí o sepsání stručného úvodu a zpracování tématu. Pohled na problematiku kobotů z oblasti rizikologie považuji za originální, zajímavé, aktuální, a potřebné! Obsahem práce jsou různé podněty pro další rozšíření a navázaní na toto téma. Zmíněné výhrady, které k práci mám, považuji za formální doplnění a korekci autorova díla. Posuzovanou práci na základě všech uvedených dílčích skutečností hodnotím jako velmi dobrou a doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 150339