SUCHÝ, R. Redukce tvorby výkvětů v geopolymerních systémech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2014.
Student Rostislav Suchý projevil při vypracování bakalářské práce velmi zodpovědný přístup. Výsledky průběžně pečlivě zpracovával a následně vyhodnotil. Velmi dobře organizoval svou vědeckou práci i samotnou realizaci experimentů. Podílel se na tvorbě vědecké publikace o dané problematice a své výsledky rovněž prezentoval na mezinárodní konferenci. Literární rešerže odpovídá rozsahu bakalářské práce. Celkový přístup k řešení práce byl velmi svědomitý. Předloženou práci proto hodnotím známkou A a doporučuji ji k obhajobě před odbornou komisí.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Bakalářská práce Rostislava Suchého se zabývá snížením výkvětotvornosti alkalicky aktivovaných pojiv na bázi vysokopecní granulované strusky stabilizací alkálií ve formě nerozpustných fluoridů. Téma práce je aktuální a její výsledky jsou inovativní a cenné pro základní i aplikovaný vývoj AAP. Teoretická část práce je zaměřena obecně na přípravu, strukturu a vlastnosti alkalicky aktivovaných pojiv. Závěr teoretické části je věnován výkvětotvornosti a možnostem její redukce s odpovídajícím množstvím odkazů na odbornou literaturu. Teoretická část je vhodně doplněna několika schématy, která ale mají nedostatečnou grafickou kvalitu. V práci je několik faktických chyb či nesrovnalostí: V práci je používán termín lomná plocha, běžným, zavedeným termínem je ale lomová plocha. Na str. 25 je uvedeno, že kalcit obsažený ve vzorcích pochází z vysokopecní strusky. Kalcit je ovšem produktem karbonatace vápenatého alkalicky aktivovaného pojiva a nemůže být přítomen ve strusce, vzhledem k její teplotní historii. Fáze č. 3 na obr. 10 je komentována jednou jako alkalicky aktivovaná struska a jednou jako nezregovaný fluorid. Celkově je diskuze výsledků v kap. 4.5 dost zmatená a řada uvedených formulací je nevhodná. I přes několik uvedených nedostatků je bakalářská práce Rostislava Suchého celkově na velmi dobré úrovni a prokazuje schopnost studenta samostatně shromažďovat experimentální výsledky a následně je odpovídajícím způsobem vyhodnocovat a vyvozovat z nich přiměřené závěry. Práce svým rozsahem a objemem nashromážděných dat splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci. Bakalářskou práci Rostislava Suchého hodnotím známkou B a doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A |
eVSKP id 58570