KAPLAN, M. Analýza nových technologií zobrazených v seriálu Black Mirror/Černé zrcadlo a jejich dopadu na společnost [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Téma bakalářské práce Miloslava Kaplana nabízí velmi atraktivní příležitost prozkoumat současné nejmodernější technologie na poli robotiky, umělé inteligence, virtuální a rozšířené reality, implantátů a v dalších pokrokových oblastech, to vše na pozadí populárního seriálu Černé Zrcadlo (Black Mirror). Bohužel tento vstupní potenciál nebyl zcela využit a místo aby autor přišel se svěžím a přínosným textem, předkládá práci bohužel spíše podprůměrnou, a to jak obsahově, tak jazykově. Co se obsahu týče, nejsem si jistá, jestli volba konkrétních témat byla, vzhledem k finálnímu zpracování, volbou šťastnou. Nicméně v tomto měl autor volnou ruku a zadání práce lze tedy považovat za rámcově splněné. Hlavním problémem práce je kolísavá kvalita analýzy a vlastního výzkumu zvolených témat, kdy některé kapitoly přinášejí poměrně solidní a zajímavé informace zakládající se na kvalitních zdrojích (převážně kapitola 2 o robotech), na druhou stranu v kapitole 3 o sociálních médiích (a místy i v kapitole 2) sklouzavá autor k velmi plytkým frázím a samozřejmostem (str. 19), které nevykazují žádné známky hlubšího zkoumání. V tomto ohledu by celé práci jistě prospělo mnohem větší využití doporučené sekundární literatury, které se zde omezuje na citaci pouze jednoho článku (navíc nekompletně uvedeného v seznamu literatury), přičemž tyto zdroje by zde našly mnohem větší využití a autorovi (a zprostředkovaně i čtenáři) umožnili hlubší vhled do socio-kulturní problematiky daného tématu. Přestože po jazykové stránce došlo během postupné redakce textu k velkému zlepšení, je práce i tak zatížena mnoha chybami. Především se jedná o shodu přísudku s podmětem, kdy autor až chronicky opomíjí „s“ u sloves ve 3. os. j. č., což je u studenta bakalářského studia jazykového oboru až alarmující. Dále zde najdeme problémy se slovosledem, chyby v užití členů, nevhodnou interpunkci (např. spojovníky místo pomlček) i lexikum (např. represent vs. refer to, paper vs. thesis, virtual vs. visual, build vs built-in, lead a discussion vs. have discussion, interact vs. act, let vs. leave, downfall vs. downside, supervision vs. surveillence). Místy se autor dopouští prohřešků proti citačním konvencím, když zjevně citované úseky nedává do uvozovek a snaží se z nich udělat parafráze, např. str. 13 – zdroj Choi. V tomto konkrétním případě vidíme, jak tato nepovedená snaha může dopadnout, když autor ze slova „scrapes“ udělá „crapes“, na slovo „starfish“ přilepí nesprávnou koncovku množného čísla („starfishes“) a původní sdělení o robotech „made from soft, elastic plastic and rubber“ změní na „created from soft, elastic RUBBER and rubber“. Podobný problém nalezneme i na str. 15 (zdroj Breuer). Na str. 14 najdeme i příklad skoro "autoplagiátorství", kdy autor přebírá (pravděpodobně z lenivosti) téměř slovo od slova, co již bylo řečeno na str. 10, stejně tak příklad s důležitostí kávy/sušenky, který je uveden na str. 29 a hned vzápětí na str. 31. V práci postrádám i určitou relativizaci některých tvrzení, např. „A humanoid robot that looks like a deceased person might be a helpful tool in the future.”, kde se autor vůbec nezamýšlí nad příležitostmi pro podvod, které by takováto technologie přirozeně přinesla. V kapitole o chatbotech by také stálo za to zmínit dnes již poměrně vyspělé hlasové generátory. Taktéž tvrzení ze strany 30 „The common knowledge is that people are already dependent on ratings on Facebook.” by zasloužilo podepřít nějakou studií, a ani v tomto případě si nejsem jistá, zda by bylo možné tuto informaci považovat za „common knowledge“ pro laickou veřejnost. Tuto práci doporučuji k obhajobě s bodovým hodnocením 65 bodů (známka D).
Autor se ve své práci zabývá dystopickým seriálem Black Mirror a zaměřuje se na analýzu technologií popsaných v seriálu a porovnává je se současným stavem technologií ve skutečnosti. Součástí práce je také diskuze nad etickými a společenskými otázkami vyvstávajícími z propojení technologií a lidskou společností a jejich využitím v každodenním životě. Práce má logickou strukturu, přestože téma není úplně obvyklé, autorovi se daří čtenáři vysvětlit své poznatky jasně a srozumitelně. Obsah práce splňuje požadavky popsané v zadání. V části popisující roboty a chatboty by bylo vhodné (vzhledem ke struktuře předchozích kapitol) zahrnout také vysvětlení, jak fungují chatboti, a citelně zde chybí diskuze nad etickým aspektem humanoidních robotů nahrazujících zesnulé a tímto způsobem potlačujících u pozůstalých přijetí smrti milovaného člověka. Zmíněné „terapeutické“ účinky jsou v tomto případě více než sporné. Závěr by se také mohl více věnovat diskuzi nad společenským dopadem soužití s roboty a vyspělou umělou inteligencí a etickými otázkami z toho plynoucími než stručnému shrnutí obsahu. Velmi zdařilá je část věnující se sociálním médiím a jejich využití v Číně. Z hlediska jazyka je práce na velmi solidní úrovni, až na pár drobností typu „in build “, a „build-in cameras“ a občasným podmětem použitým až za slovesem, se v práci neobjevují žádné závažné chyby, stylisticky je práce bezchybná, a po formální stránce taktéž splňuje veškeré požadavky na úpravu i odkazy na zdroje informací. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 82 body, tedy známkou B.
eVSKP id 134538