ČALKOVSKÝ, L. Harmonická analýza kobylky kontrabasu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Hájek, Petr

V bakalářské práci je po srozumitelné a vyvážené rešerši smyčcových nástrojů provedena modální a harmonická analýza kobylky konkrétního kontrabasu, na který student hraje. Přestože student splnil zadání, výpočtová část vznikala na poslední chvíli a téměř bez konzultací, čímž velmi trpí. Harmonická analýza a přepracovaná modální analýza nebyla konzultována vůbec. S tím souvisí i diskutabilní okrajové podmínky a absence důležitých informací o vytvořeném modelu, například detaily o tvorbě modelu geometrie a materiálu. V závěru práce je napsáno, že by rezonanční stavy kobylky neměly vlivňovat vlčí tóny nástroje; podle výsledků to ale vypadá, že by mohly.

Posudek oponenta

Votava, Tomáš

Bakalářská práce zpracovaná Lukášem Čalkovským se zabývá analýzou vlastních frekvencí a frekvenční charakteristiky kontrabasové kobylky. Student si sám zadání rozšířil o bod, zda vlastnosti kobylky nemají vliv na vznik vlčího tónu u jeho konkrétní kobylky. V rešeršní části jsou stručně popsány strunné smyčcové nástroje, jejich stavba a způsob vzniku tónu. Rešeršní část je z hlediska informací zpracována kvalitně a strukturovaně s výjimkou podkapitoly 3.5 Metoda konečných prvků umístěné v kapitole s názvem Základní pojmy dynamiky. Nedostatkem rešeršní části je občasné špatné umístnění citací, případně jejich absence (zejména v části, kde autor popisuje stavbu smyčcových nástrojů). Ve výpočtové části je popsána tvorba výpočtového modelu. Zde je nutné ocenit detailní zpracování modelu geometrie kobylky a také použití ortotropního modelu materiálu pro výpočet. Naopak u popisu modelu vazeb a zatížení postrádám obrázky s použitými okrajovými podmínkami, a to jak u modální, tak i u harmonické analýzy, u které ještě není blíže specifikováno, proč byla použita právě velikost zatěžující síly 70 N. V práci byla vypočítána modální analýza a čtyři harmonické analýzy (každá pro buzení jinou strunou). Autor dále uvádí, že pro výpočty použil rozsah frekvencí od 0-1000 Hz, s tím, že to je dostatečný rozsah frekvencí. Vyšší harmonické frekvence ale u kontrabasu mohou dosahovat až 4000 Hz. Ačkoliv se autor o vyšších harmonických frekvencích v práci zmiňuje, u vyhodnocení se jimi nezabývá, i přes to, že vyšší harmonické frekvence mají vliv na barvu tónu. Práce obsahuje větší množství pravopisných chyb, překlepů a nemá jednotnou úpravu. Autor ovšem splnil všechny cíle práce, a proto ji navrhuji k obhajobě se známkou D.

eVSKP id 157360