VALLA, R. Simulace syntetických difúzních MRI dat na základě Brownova pohybu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Bakalář Radek Valla v průběhu celé doby řešení projektu pravidelně konzultoval zadanou problematiku a prokázal schopnost kooperovat na skupinové tvorbě rozsáhlejších zdrojových kódů modelující komplikovanou matematickou úlohu. Díky čemuž jsme on a já společně vytvořili základní a stěžejní jádro simulátoru. Přesto mám ale ke studentově odevzdané technické zprávě 3 výtky. 1. Kapitola 2.1 „Geometrie bílé hmoty mozkové v lidském mozku“ se mi jeví jako příliš stručná a nevýstižná. Informace obsažené v ní nejsou citovány z žádného literárního zdroje, přičemž na základě této kapitoly vyvstaly parametry poloměrů vláken bílé hmoty. 2. V textu postrádám matematický předpis výpočtu změny fáze molekul vody v každém časovém kroku simulace difuze. 3. Bod zadání 5 nemohu považovat za dostatečně splněný. Student syntetická data nasimuloval a pak z nich neúspěšně zpětně rekonstruoval původní geometrii vláken. Zpráva ale neobsahuje validaci a zhodnocení, proč k tomu nastalo. Zda se prostorová funkce útlumu MR signálu shodovala s teoretickým předpokladem, či nikoliv. Vyjma kapitoly 2.1 student samostatně pracoval s literaturou a sepsal poměrně zdařilou literární rešerši, ze které vyvodil dosavadní limitace užitých metod. Vyjma výtky k bodu zadání 5, student dostatečně splnil všechny body zadání. Po formální stránce k odevzdanému textu nemám zásadních výhrad. A přestože jeho technická zpráva disponuje jistými nedostatky, student během roku odvedl kus kvalitní práce, jejíž důkazem je i umístění se na 2. místě ve studentské soutěži EEICT. Proto diplomní práci studenta Radka Vally doporučuji k obhajobě a hodnotím 80/B.
Diplomová práce se zabývá simulací syntetických difúzních MRI dat. Cílem práce bylo realizovat simulace difúzních MRI dat, pomocí nichž by bylo možné ověřit předpoklad možného rozlišení křížících se a přibližujících se vláken. V první části práce je představen základní princip MRI a zejména s ohledem na difúzní měření a následné zpracování měřených dat. Druhá část se věnuje představení řešení simulace syntetických dat a třetí část práce popisuje získané výsledky. Práce je zpracována přehledně, s logickým členěním a řazením kapitol. Po formální stránce považuji práci za zdařilou. Drobné výtky mám k obsahové stránce. Jednak se v teoretickém úvodu občas objeví nepřesný popis, např. autor uvádí, že „se spiny s pomocí radiofrekvenčního pulsu vychýlí o určitý úhel“ nebo „udá tak každé molekule jinou fázi spinu“. Práce řeší poměrně komplexní a náročné téma. Přístup řešení se mi zdá být použitelný a ve fázi simulace difúze v jednom vlákně dostatečně zvládnutý. Otázkou je pak komplexní simulace difúze v měřených voxelech, které obsahují velké množství vláken s možnými rozdílnými charakteristikami (např. část přímá, část křížící, část ohýbající se, různé poloměry vláken, kombinace různých tkání v jediném voxelu při přechodu mezi šedou a bílou hmotou). Taková komplexnost a přiblížení se realitě je však již za hranicí požadavků dané diplomové práce a proto ji nepovažuji za podstatnou výtku a dle mého názoru práce splňuje zadání a doporučuji ji k obhajobě s celkovým počtem 86 bodů.
eVSKP id 84457