SCHMIDT, D. Autonomní venkovní systém pro pěstování rostlin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Při obhajobě semestrálního projektu, kdy prakticky žádná část analogové řídicí jednotky nebyla funkční, byl student důrazně varován, že se musí následující práci na projektu věnovat systematicky a mnohem usilovněji. Tyto dobře míněné rady si však student nevzal k srdci a projektu se začal významěji věnovat přibližně měsíc před odevzdáním. To se projevilo na kvalitě výsledné práce i na tom, že se projekt podařilo splnit pouze částečně. Osobně jsem řídicí systém neviděl uzavřený do krabice a o dlouhodobých měřeních zmiňovaných v zadání projektu nelze vůbec mluvit. Koncepčně je analogová jednotka velice jednoduchá, jedná se vpodstatě o několika-hladinový napájecí zdroj v typických katalogových zapojeních, přičemž jednotlivé komponenty jsou funkční. Jejich měření však probíhalo separátně, osobně jsem byl přítomen odzkoušení části osvětlení a chlazení/topení. V praxi se však může vyskytnout situace, kdy všechny periferie jsou aktivní. Co se v takovém případě stane je doposud otázkou. I z hlediska odevzdané tištěné části práce lze mít výhrady. Vzhledem k tomu, že systém nebyl nikdy reálně implementován na cílové místo, je diskuse o materiálu, ze kterého je skleník vyroben, zbytečná. Všechny periferie mohly být soustředěny do jednoho obrázku, obrázek 7 působí v diplomové práce až komicky.
Předkládaná diplomová práce se zabývá návrhem autonomního systému pro pěstování rostlin. Takový systém by se měl skládat z výstupních periferií (čerpadlo, osvětlení, Peltierův článek), ze vstupních periferií (měření stavu vlhkosti, úroveň zálivky, čidlo teploty) a z vyhodnocovacího a řídícího obvodu, ať už z digitálního či analogového. Tento rozbor mi v úvodu práce chybí. V úvodu student rozebírá výrobu vitríny a poté přechází k napájecím zdrojům jednotlivých periferií. Zde student využil spínané zdroje, které napájel z toroidního transformátoru o výstupním střídavém napětí 25,5 V. V jednotlivých schématech mi chybí zátěž, ve schématech je pouze svorka Vout (stejně jako blok transformátoru je nahrazen pouze svorkou Vin). Toto shledávám velkým nedostatkem, není jasné, jakou impedanci je zdroj zatížen, zda se spotřebičem nebo je zapojen naprázdno. V práci bych rozhodně uvítal simulaci jednotlivých spínaných zdrojů v simulačním softwaru a nespoléhal bych se jen na vztahy z datasheetů. Při měření není uvedeno, jak bylo měření provedeno, jsou zde jen průběhy napětí jednotlivých spínaných zdrojů. Z měřených průběhů je patrné, že zdroje nejsou filtrovány optimálně, v průbězích se objevují ostré krátké impulsy, které jsou způsobeny nedokonalou filtrací výstupního napětí nebo špatným impedančním zakončením zdroje. Potlačení těchto impulzů je důležité k spolehlivé funkci řídící části. Zde bych upozornil, že zvlnění je dané rozdílem maximální a minimální hodnoty, včetně těchto impulsů, nikoliv pouze průběhu „sinusovky“. V části ohledně osvětlení LED diodami shledávám naprosto nedostatečné chlazení diod, které bude mít za následek jejich přehřátí, jejich postupnou špatnou funkci a nakonec zničení polovodičového čipu. Plexisklo opravdu nepatří mezi dobré vodiče tepla. V kapitole Chlazení není zmíněna regulace ventilátorů Peltierova článku. Pro vytápění a chlazení student navrhuje měření teploty termistorem, což je z technického hlediska akceptovatelné. Zařízení není bohužel koncipováno jako autonomní, skládá se z nezávislých bloků. Z tohoto hlediska je zadání DP splněné jen částečně. V práci mi chybí řídící a ovládací jednotka (nastavení veličin a časových průběhů). Po formální stránce má práce značné množství chyb, ať už gramatických tak i technického rázu. K úspěšné obhajobě předkládané DP doporučuji studentovi si předem připravit ukázku funkčnosti navrhovaného systému.
eVSKP id 85863