Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Částková, Klára

Diplomová práce Bc. Jakuba Nemcovského s názvem Příprava keramických vláken elektrostatickým zvlákňováním je zaměřena na přípravu vláken oxidu zirkoničitého a oxidu titaničitého elektrostatickým zvlákňováním a charakterizaci parametrů zvlákňovaného prekurzoru a procesních parametrů a jejich vlivu na morfologii vláken. Práce je standardně dělená na část teoretickou a praktickou. Praktická část práce je podložena rozsáhlou teoretickou částí shrnující dosud publikované výsledky v oblasti přípravy keramických vláken. Práce obsahuje velké množství experimentů, na kterých student pracoval již v průběhu 4. ročníku, kdy se zapojil do řešitelského týmu projektu COST LD150068 zaměřeného na přípravu vláken pro energetické aplikace. Student pracoval samostatně a aktivně se zapojoval do vědecké práce v průběhu řešení projektu. Spolupracoval na plánování dílčích etap a cílů a získané výsledky dokázal utřídit a vyvodit z nich správné závěry a souvislosti. V rámci své vědecké práce si student osvojil práci na přístroji pro elektrostatické zvlákňování a ukázal zručnost a praktičnost při řešení technických problémů při zvlákňování. Diplomová práce je uspořádána formálně správně s patřičnou úpravou. Získané výsledky ukazují, že cíle práce byly slněny. Práci hodnotím jako výbornou a doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	A
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Kaštyl, Jaroslav

Diplomová práce bakaláře Jakuba Nemčovského je zaměřena na přípravu keramických vláken a obsahuje jak teoretickou tak i experimentální část. Práce je rozdělena na text s tabulkami a odkazy na obrázky, které jsou umístěny v příloze. Rešerše je vypracována v rozsahu 16 stran, experimentální část včetně diskuze výsledků a závěru je vypracována na 15 stranách textu. V práci je použito celkem 61 zdrojů, přičemž teoretická část je sepsána věcně a autor práce neodbíhal od tématu. Autora práce musím upozornit na nejednotný citační styl, kdy jsou někdy jména psaná kapitálkami a jindy ne. Nebo jsou jména a příjmení autorů zcela vypsána, načež u některých zdrojů je uvedeno pouze příjmení a iniciála autora. U některých zdrojů chybí bibliografické údaje tak, že nejde rozpoznat citovaný zdroj, např.: „[23] Jon Stanger NTaMS. Electrospinning: Smithers Rapra Technology; 2005. 206 p“. Rozhodně nemohu souhlasit s tvrzením na str. 12, že: „Väčšina polymérov sú vodivé.“ Dále nesouhlasím se závěrem práce ohledně tloušťky vláken na bázi TiO2, že „ .. boli elektrostatickým zvlákňovaním pripravené TiO2 vlákna s hrúbkou v rozmedzí 100 - 2500 nm.“. Dle obrázku 50 byla připravena vlákna TiO2 v rozmezí 100 – 4400 nm. V práci chybí popis, jak byla vyhodnocována pružnost / ohebnost vláken, viz 3. doplňující otázka. V grafech chybí popis chybových úseček (jde o konfidenční intervaly nebo snad směrodatné odchylky?). Je také škoda, že si autor nedal moc záležet na jednotném vzhledu grafů a obrázků ve výsledkové části. V některých případech jsou použity grafy přímo z analytických přístrojů s ne moc dobrou čitelností (např. obrázky 55, 63, 68 atd.) nebo v histogramu na obrázku 51 jsou hodnoty na ose X vyneseny s přesností na 4 desetinná místa, což je naprosto zbytečné. Na druhou stranu velmi kladně hodnotím rozsáhlou obrazovou přílohu a snímky připravených vláken – celkem 74 obrázků. Oceňuji také seznam tabulek a použitých zkratek. Autor práce experimentálně připravil několik typů keramických vláken s různými technologickými parametry a získané výsledky dostatečně popsal. Navíc během studia Jakuba Nemčovského vznikla publikace v prestižním časopise. Autor práce tedy jednoznačně splnil zadání diplomové práce. Předloženou práci hodnotím známkou „B – velmi dobře“ i když mám k práci určité výhrady, viz doplňující otázky.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	B
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry	C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	C
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	C

Navrhovaná známka: B

Otázky

1. V tabulce 10 není rozdíl ve viskozitě mezi 8-10 dnem stárnutí. Data z tabulky jsou kompletně vynesena na obrázku 44 „Zmena viskozity roztoku TiO2_15PVP_02 v závislosti na dobe starnutia roztoku.“. Křivka v grafu ve mě vytváří dojem, že došlo během stárnutí k poklesu viskozity. Závislost viskozity na době stárnutí bych si dovolil označit za téměř lineární (se spolehlivostí 0.96). Může autor vysvětlit, čím bylo zpomalení nárůstu viskozity způsobeno?
2. Na obrázku 51 „Distribúcia priemerov vlákien v závislosti na použitom napätí:“ je zajímavé, že nejčetnější hodnoty průměrů vláken připravených při napětí 10 kV jsou větší než nejčetnější hodnoty průměrů vláken připravených s použitým napětím 60 kV. Na základě čeho jste v závěru uvedl, že velikost napětí neměla vliv na morfologii, tedy ani na průměr vláken, když vlákna zvlákňovaná při napětí 10 kV mají střední hodnotu průměru kolem 580 nm a vlákna zvlákňovaná při 60 kV mají střední hodnotu průměru kolem 400 nm? Stejně tak je tomu i u dalšího vzorku s poměrem složek 40:60 (viz obrázek 53).
3. Na obrázku 74 jsou fotky dokumentující „pružnost“ vláken po kalcinaci. Nikde jsem se v práci nedočetl, jak byl tento test prováděn a vyhodnocován. Jak byly testy „pružnosti“ prováděny a byly dodrženy stejné podmínky testování pro různé vzorky?