PÁLKOVÁ, T. Aproximace ploch pomocí B-spline a T-spline [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Procházková, Jana

Tématem bakalářské práce byly B-spline a T-spline plochy a jejich použití na 3D data. První částí práce bylo studium této problematiky, jak jsou definovány B-spline funkce, jejich vlastnosti a algoritmy pro výpočet. Tento cíl je v práci splněn v první kapitole, kde studentka velmi pečlivě shrnula vývoj od Bézirových a Coonsových křivek po zobecněné B-spline nad nepravidelnou mřížkou, tzv. T-spline. Část je také doplněna o vykreslení bázových funkcí. Druhá část představuje implementační část, představuje algoritmy a jejich časovou náročnost vzhledem k různým parametrům. Cílem práce bylo použít tyto algoritmy na reálná data z 3D skenování. Pro proložení B-spline plochou je potřeba jako vstup pravidelná mřížka bodů. Studentka tedy navrhla algoritmus výpočtu chybějících bodů pomocí IDW (Inverse Distance Weighting). Zajímavější potom bylo proložení dat pomocí T-spline. V tom případě není potřeba uměle generovat data, ale je nutné připravit uzlové vektory přiřazené podle struktury mřížky. Studentka práci pravidelně konzultovala, práce je bez jazykových chyb a je dobře rozdělená. Jedinou výtku mám k programovému zpracování, které mohlo být lépe odladěné, aby se nemusely uzlové vektory zadávat do samostatných souborů a také algoritmy mohly být více zoptimalizovány. Práce splnila všechny zadané cíle a doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení B.

Posudek oponenta

Loučka, Pavel

 Bakalářská práce Terezy Pálkové se zabývá problematikou B-splajnů a jejich zobecněním na nepravidelné mřížce, T-splajny. V úvodní části práce shrnuje matematickou teorii dané problematiky a příbuzná témata, v 2. části popisuje implementace algoritmů na tvorbu splajnů a ploch v softwaru MATLAB a v části 3. demonstruje použití algoritmů na reálných 3D datech získaných pomocí naskenování fyzického objektu. Úvodní část je přehledná a podrobně popisuje potřebný matematický aparát. Teorie je vhodně doplněna obrázky a názornými příklady. Drobné překlepy v matematických vztazích se přesto vyskytly, jmenovitě: - Ve vztahu (1.13) v uzlovém vektoru V, kde se vyskytl nadbytečný uzel u_{q+1} - V příkladu 1.7 ve výpočtu bázové funkce N_{2,1}; v čitateli funkce na intervalu [0, 1/5) by mělo být “u – u_2” Škoda je také nízkého rozlišení Obrázku 15, do budoucna doporučuji podobné tabulky buď vysázet v LaTeXu nebo vyexportovat jako obrázek ve vektorové grafice. Popis algoritmů a příklady jejich použití v 2. části práce jsou taktéž přehledné. Kladně hodnotím také srovnání rychlostí algoritmů na tvorbu B-splajn ploch a T-splajn ploch pro různé velikosti kroků. Za zásadní nedostatek této části ovšem považuji absenci přílohy, ve které by se daly popsané algoritmy spustit a otestovat. Ani po zkopírování skriptů uvedených v práci je bohužel nelze spustit, protože obsahují i pomocné funkce, které v práci nejsou rozepsané (např. “BazoveFunkce”, “vratindex” a další). Použití algoritmů na skutečný 3D point cloud v 3. kapitole je snadno čitelné a součástí výsledků je i grafický doporovod; kromě výsledků a srovnání výkonu algoritmů je zde zmíněno i použití splajnů v praxi. Podobně jako v 2. kapitole je také zde přítomen kód, který ale nelze spustit a otestovat. Poněkud matoucí je Obrázek 24b, kde má být pravidelná sít’ bodů, protože se ale pravděpodobně jedná o znázornění bodů v jedné ze souřadných rovin a osy obrázku navíc nejsou popsané, body nijak pravidelně nepůsobí. Za drobné grafické nedostatky, které se objevují v některých částech práce, považuji příliš malé legendy (např. Obrázek 25) a také některá vyobrazení proložených ploch, na kterých pak vlivem malého kroku ani nemusí být správně vidět tvar (např. Obrázek 19 c), d)). Celkově je ale práce přehledná, podrobně zpracovaná, s minimem překlepů a bez zjevných faktických chyb. Práce splnila zadané cíle. Vzhledem k výše zmíněnému doporučuji práci k obhajobě s hodnocením B. 

eVSKP id 145790