NAVRÁTIL, J. Nástroj pro tvorbu automatické dokumentace SW pro PLC [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Zadání diplomové práce studenta Bc. Jana Navrátila bylo zadáním realizovaným v rámci spolupráce se společností B+R automatizace, spol. s r.o. Diplomant spolupracoval také s externím konzultantem Ing. Pavlem Vávrou z uvedené společnosti, který také vypracoval posudek konzultanta, ve kterém kladně hodnotí samostatnost studenta i jeho schopnost se zorientovat v dané problematice tak, aby zajistil požadovanou funkcionalitu řešení. Mezi hlavní úkoly diplomanta patřil návrh a implementace SW nástroje pro automatickou tvorbu dokumentace zdrojových textu v jazyce Structured text (ST) zvolené rodiny PLC. Následně měl diplomant výsledný automatický generátor dokumentace důkladně ověřit. V rámci práce diplomant navrhl koncepci celého řešení i jednotlivé komponenty. Navrhl, implementoval a otestoval funkčnost generátoru. Jako vedoucí práce mohu zodpovědně konstatovat, že požadované cíle práce byly splněny. Vytvořil analyzátor zdrojových textů jazyka Structured text s využitím SW nástrojů Flex a Bison. Své výsledné řešení navíc propojil s dalšími SW moduly: PlantUML, GraphViz a Doxygen, čímž vytvořil univerzálnější řešení, než jaké zadání požadovalo. Dalším úkolem byla volba vhodné demonstrační úlohy využívané v rámci výuky v laboratoři číslicové techniky, na které bude diplomant prezentovat kvalitu a možnosti svého automatického generátoru dokumentace. Při řešení tohoto bodu zadání jsme společně se studentem bohužel zjistili, že v rámci výuky v laboratořích číslicové techniky zatím neexistuje výuková úloha, která by byla vhodná svojí komplexností k využití diplomantova generátoru. Student proto ve spolupráci s konzultantem zvolil k dokumentaci komplexní úlohu, která je ve výsledku dokonce vhodnější, neboť prezentuje SW projekt složený z několika SW modulů realizovaných v odlišných programovacích jazycích: C, Python, ST. Díky čemuž více vyniknou výhody zvoleného řešení využívající propojení s univerzálním dokumentačním nástrojem Doxygen. Student věnoval řešení práce dostatek času, jednotlivé úkoly si v počátcích řešení práce vhodně rozvrhl. Konzultace však navštěvoval v omezené míře, vždy však prezentoval průběžně dosažené výsledky. Text zpracovával průběžně, ale ve druhém semestru jeho konzultační aktivita poklesla, což se sice následně snažil v závěru řešení práce zvýšeným úsilím zlepšit, ale jak je patrné z jazykové úrovně textu, práce by si zasloužila ještě jednu závěrečnou korekturu diplomantem. Práce má dostatečný rozsah (74 stran). Dosažené výsledky a také formální úroveň zpracování práce svědčí o inženýrských schopnostech studenta. Předložené práci navrhuji hodnocení: Velmi dobře – B. (85)
Student měl za úkol vypracovat diplomovou práci na téma Nástroj pro tvorbu automatické dokumentace SW pro PLC. Zadání práce je externí pro firmu B + R automatizace, spol. s r.o. Diplomová práce je rozdělena na několik částí, které jsou v duchu bodů zadání. V první části je provedena literární rešerše o problematice nástrojů pro tvorbu diagramů a jejich srovnání. V následující druhé kapitole se autor zaměřil na textové jazyky reprezentující diagramy a vztahy jednotlivých prvků diagramu. I zde pak stručně srovnává jednotlivé jazykové možnosti. Třetí kapitola ve stručnosti popisuje textový typ programovacího jazyka – strukturovaný text – pro PLC značky B&R ve vývojovém prostředí Automation Studio. Kapitoly 4 až 7 lze považovat za původní dílo autora v rozsahu 34 stran. V kapitole 4 řeší výběr vhodného strojového generátoru analyzátorů a překladačů textů. Pro tvorbu lexikálního analyzátoru zvolil nástroj Flex a pro syntaktický analyzátor nástroj Bison. Výsledky těchto analyzátorů vizualizoval pomocí nástroje Doxygen, kterému se věnuje v kapitole 5. Aby bylo vše strojově zautomatizováno, vytvořil student vlastní program. Výsledky jsou prezentovány jednak v nativním formátu .drawio pro nástroj diagrams.net, tak ve formátu HTML, který obsahuje binární data pro javascript na webové adrese https://viewer.diagrams.net. Zde se po formální stránce prolíná literární rešerše a vlastní návrh a konstrukce řešení, což čtenáři nepřináší dobrou orientaci v diplomové práci . Kapitoly 6 a 7 se dají považovat, za ověření vlastního díla. Student vybral část projektu od zadavatele a nechal svými nástroji vygenerovat projektovou dokumentaci, což se mu povedlo. Uvádí, že největší časová náročnost je psaní komentářů do zdroje původního kódu pro PLC. Zde se nabízí otázka, zda není lepší obrácený postup – nejprve podrobně popsat a formálně i ověřit funkčnost programu a pak jej i třeba strojově převést do zvoleného programovacího jazyka nebo jejich kombinací s využitím úloh, programů a funkcí pro PLC. Prezentace výsledků na obrázcích 7.2 až 7.5 je nesourodá. Vhodné by bylo dopředu ukázat např. stromovou strukturu jednotlivých částí dokumentace. Pro srovnání s originální dokumentací vyzdvihnout klady, ale uvést i zápory automaticky generované dokumentace. Rozsah práce je 57 stran (počítáno od úvodu po závěr), což odpovídá požadavkům kladeným na diplomovou práci. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. V práci se vyskytuje minimum gramatických chyb a překlepů. Všechny údaje v práci jsou správně odcitovány podle uvedených literárních zdrojů. Domnívám se, že byly splněny požadavky na diplomovou práci, a doporučuji práci k obhajobě.
eVSKP id 160096