POSPÍCHAL, T. Návrh low-cost řídicí jednotky pro DC/BLDC motory [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Rajchl, Matej

Pan Pospíchal ve své diplomové práci řešil návrh a implementaci vlastní jednotky pro řízení DC a BLDC motorů. Vzhledem k tomu že práce probíhala skoro tři roky byl postup poměrně pomalý i když samotné práce bylo ve výsledku vykonáno víc, než se očekávalo. Student pracoval samostatně v některých případech až moc a na tom ztratil drahocenný čas, který mohl věnovat textu práce. Text práce po stylistické stránce působí víc jako report činností než jako diplomová práce, a rozhodně neodzrcadluje všechnu činnost kterou student vykonal. Hlavně z důvodu nedostatečné kvality textu hodnotím práci jako dobrou známkou – C. 

Posudek oponenta

Najman, Jan

Pan Pospíchal se ve své práci zabýval návrhem a realizací řídicí jednotky pro DC a BLDC motory, zahrnující výkonovou elektroniku a mikrokontroler pro komunikaci s PC přes USB. V krátké rešeršní části student popisuje základní principy fungování a řízení DC a BLDC motorů a problematiku komunikačního rozhraní USB. V kapitole 2.1 u popisu DC motoru je popisována zátěž s indukčností, která však v předcházejících rovnicích 2.1 až 2.4 uvedena není, přičemž rovnicím taktéž chybí popisky veličin. Následně student přistupuje k praktické části, kde je uveden postup návrhu výkonové elektroniky (kap. 4) a implementace řízení (kap. 5). Tyto dvě kapitoly tvoří hlavní část práce, nicméně způsob jakým jsou výsledky prezentovány odpovídá spíše vývojovým poznámkám, přičemž text je přeplněn implementačními detaily a naopak schází přehledové a shrnující informace. Toto považuji za zásadní nedostatek. Jeden z cílů práce – řízení z PC je představeno pouze v podobě uživatelské aplikace pro manuální nastavení parametrů, módů řízení a žádané polohy, což může být vhodné pro otestování funkcionality, ale není jasné, jakým způsobem je možné použít a řídit jednotku v praxi (např. pomocí knihovny funkcí, či analogových nebo digitálních vstupů). Předposlední kapitolu s výsledky (kap. 6) pak považuji za naprosto nevyhovující. Kapitola obsahuje pouze fotky a grafy se stručným popiskem bez dalšího komentáře. Celkové fungování řídicí jednotky jako celku je prezentováno jediným grafem (6.11, str. 47), kterému navíc chybí legenda a popisek osy x. K formální stránce práce mám také zásadní výhrady. Na obrázky často není v textu vůbec odkazováno, v práci se neustále a zbytečně používají anglicismy a mnoho pojmů v práci není blíže vysvětleno. Práce obsahuje velké množství překlepů. Grafy v kapitole 6, jsou místy na hranici čitelnosti. Mnoho výpočtů a rovnic je uvedeno přímo v textu odstavce, což dále komplikuje orientaci v celé práci. Citace nejsou číslovány ve správném pořadí, v jednom případě není citace uvedena v seznamu zdrojů. Ze závěru se zdá, že oproti zadání nebylo nakonec implementováno řízení druhého DC motoru ani vektorové (FOC) řízení BLDC motoru, jelikož i v kapitole výsledků je prezentováno pouze jednodušší („sixstep“) řízení. Z poznámky v závěru se také zdá, že pro řízení DC a BLDC motoru jsou použity dvě různé verze firmware a není tedy možné jednotku použít univerzálně s jednou verzí firmware. Navzdory všem výše uvedeným výtkám věřím, že student odvedl velké množství práce a vytvořil funkční zařízení pro řízení motorů, tak jak bylo uvedeno v zadání. Kvalitu práce bohužel zcela zásadně snižuje způsob, jakým jsou dosažené výsledky prezentovány. Díky tomu je obtížné objektivně posoudit, nakolik byly splněny všechny cíle práce. Práci proto při uspokojivém zodpovězení dotazů doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou „dostatečně“ / E.

eVSKP id 145810