POLACHOVÁ, T. Problematika identifikace a kvantifikace mikroplastů v půdách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.

Posudek vedoucího

Doležalová Weissmannová, Helena

Bakalářská práce Terezy Polachové je zaměřena na problematiku identifikace a kvantifikace mikroplastů v půdách s využitím instrumentální metody ATR FTIR. Rešeršní část práce obsahuje stručné informace o výskytu mikroplastů ve vodě a půdě a jejich vliv na půdu. Další část popisuje metody zabývající se identifikací mikroplastů (Ramanova a IR spektroskopie, Sem, Pyr GC MS). V experimentální část práce, která je současně i částí výsledky a diskuze analyzuje a interpretuje infračervená spektra získané metodou FTIR (ATR a DRIFT). Tato část práce je doplněna celou řadou tabulek a grafů, které slouží k vytvoření modelu pro identifikaci a kvantifikaci polyethylentereftalátu (PET) v půdách. Za tímto účelem studentka vytvořila několik modelů, které s využitím dalších spekter ověřovala a získala model F, který lze považovat za ověřený a lze ho aplikovat. Závěr práce stručně shrnuje výsledky modelování a vytvoření modelu, který lze aplikovat pro půdy obsahující různé koncentrace PET. Studentka splnila vytčené cíle bakalářské práce, dokázala se orientovat v analýze a interpretaci IR spekter za účelem vytvoření modelu pro hodnocení půd PET. Avšak v práci se vyskytují drobné nedostatky. Celkově lze práci hodnotit klasifikačním stupněm B.

Posudek oponenta

Pavlovský, Jiří

Předložená bakalářská práce splnila vytýčené cíle. Logické členění práce rovněž není zcela v pořádku, některé kapitoly na sebe hůře navazují. Předkládaná bakalářská práce má mnoho výsledků a prvotních dat, bohužel nejsou vhodně zpracovány. Není taktéž přesně formulováno, jak došlo ke spojení jednotlivých modelů, jaký je klíč k tomuto spojení a není vysvětlen princip chemometrického modelu pro kvantitativní analýzu PET v půdě. U některých grafů chybí koeficienty korelace, postrádám důkladnější statistické vyhodnocení, důkladnější porovnání modelů mezi sebou, celkové zhodnocení. Diskuze výsledků je velmi slabá, především zhodnocení jednotlivých modelů, porovnání mezi sebou, jak již bylo řečeno, a vyvození hlavních závěrů a chybí mi především i kritické porovnání výsledků práce s literaturou, což je velmi žádoucí. Bylo zmíněno, že model A a B byl vytvořen z dat naměřených pomocí DRIFT techniky, jak popisuje autorka této práce, model C, D1 a D2 pomocí dat z FTIR-ATR, ale není vysvětleno důkladně, jaký byl důvod této volby. Rovněž postrádám vysvětlení, proč byly použity tyto tři směsi standardních půd M31, M33 a M34 a proč byly vybrány dané reálné půdy z daných lokalit vzdálených od možné kontaminace v průmyslovém areálu. Bylo by vhodné dodat i chemické složení, jak modelových, tak reálných půd, což mohlo být součástí přílohy práce. Využití literatury je rovněž slabé, na mnoha místech mi chybí literární zdroje, jedná se především o teoretickou část, kde mohla být velmi podrobně rozebrána problematika plastů a mikroplastů ve vodě, v půdě, včetně vlivu mikroplastů na vlastnosti půdy. Tyto připomínky jsou rozvedeny níže. Jazykové zpracování je, bohužel, horší, celá řada vět je špatně odborně formulována, některé odborné termíny v infračervené spektroskopii jsou zcela neadekvátní. Souhrn těchto faktů pak značně snižuje celkový dojem z práce. Z pohledu formální úrovně je práce poměrně tristní, v práci je větší množství překlepů, či nedokončených vět, což taktéž snižuje formální úroveň práce. Závěry práce a jejich formulace mohly být lépe formulovány a dány například do bodů. Chybí mi též informace, kam by mohla práce dále směřovat, budoucí vize této práce. Připomínky a otázky k eventuálnímu zodpovězení při obhajobě: K předložené bakalářské práci uvádím celou řadu těchto připomínek: - Str. 6, kap. 2.1., poslední věta, je řečeno, že methan a sulfan se uplatňují při anaerobních podmínkách s vysokou půdní vlhkostí. Chybí mi informace, i když jsou dobře známy, při aerobních podmínkách, přičemž mohlo být v této podkapitole využito více literárních zdrojů. - Str. 7, Tabulka 1. Z jaké publikace bylo čerpáno? - Str. 7, 1. odstavec po Tab. 1, autorka práce píše ve větě: „Existují však důkazy o biodegradaci pomocí některých bakterií či hub.“ Nejsou uvedeny citace. - Str. 7, 2. odstavec, věta: „Mikroplasty mohou způsobit při požití menšími bezobratlými nebo larvami fatální poranění, jako je ucpání trávicího systému či oděrky.“ Chybí slovo bezobratlými „organismy“. - Str. 8, 2. odstavec, poslední věta: „Rychlost degradace mikroplastů ve vodě je nesrovnatelně pomalejší než na pevnině, protože voda absorbuje UV záření, a to je jedním z významných faktorů degradace plastů [5].“ Tato věta si odporuje, neobratně je formulována. - Kap. 2.3., 2. věta je velmi kostrbatě a neodborně napsána a vůbec není jasné, co touto větou chtěla autorka práce říci. - Kap. 2.3., věta: „Mikroplasty byly nalezeny v mořské soli, medu, mléku, pivu, a dokonce v pitné vodě. Zvláštní pozornost se věnuje mořským plodům, jelikož se v nich koncentrují suspendované částice mikroplastů [14].“ Uvedení jediné literatury je naprosto nedostačující. Ke každé potravině či nápoji měl být uveden výčet literatur. - Obdobně měl být proveden celý výčet literárních odkazů i pro 2. odstavec kap. 2.3., jelikož jsou zde uvedeny informace ohledně výskytu mikroplastů nalezených v pitné vodě, jakými jsou polyester, polyethylen, polypropylen a polystyren, převážně ve velikosti

eVSKP id 147924