LIBIGER, J. Interakce farmak s huminovými kyselinami [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.

Posudek vedoucího

Klučáková, Martina

Cílem práce bylo prostudovat interakce lignitických huminových látek s třemi různými léčivy a srovnat výsledky mezi sebou. Zadání práce tak bylo splněno. Bohužel se experimentální část řešila v ne zcela korektních podmínkách. Uzavření VŠ a s tím spojená nemožnost práce v laboratoři následovaná náporem na přístrojové vybavení a zpracovávání výsledků na poslední chvíli se nutně promítly do její konečné podoby. I tak se ale studentovi povedlo splnit stanovené cíle.

Posudek oponenta

Enev, Vojtěch

Jan Libiger se ve své bakalářské práci věnoval studiu interakcí vybraných zástupců léčiv s HK izolovanými z jihomoravského lignitu (ligninu). I když je tato bakalářská práce přednostně fokusována na interakce xenobiotik s půdou, jakož to nejčastěji exponovaným ekosystémem působením cizorodých látek, tak by bylo vhodnější jako modelovou HL použít tu, která je z této matrice izolována. Na druhou stranu, lignit, který obsahuje značný podíl HK je těžen pod svrchní vrstvou půdy, a tudíž je s tímto geologickým prostředím v určité míře ve spojitosti. Hned v abstraktu této BP je nevhodně použit termín absorpce, který neleze v této souvislosti použít, i když je běžně používaným termínem spíše v oblasti medicíny (ekvivalent střebávání léčiv v GIT). V teoretické části této BP se student věnuje představení půdní organické hmoty, celkového představení HL, jako je jejich struktura, geneze, vlastnosti atd., přičemž další část této kapitoly je věnována zástupcům léčiv a jejich výskytu, možnostem interakcí s POH resp. HL. Dále je v krátkosti zmíněna UV/Vis spektrometrie. I když se Jan Libiger snažil tuto část BP pojmout co v nejširším možném měřítku, tak musím konstatovat, že určité textové pasáže jsou jen velmi málo srozumitelné a v některých případech obsahují faktické chyby, které stěžují srozumitelnost sdělení: např. str. 10 – „Špatná rozpustnost v kyselých roztocích je dána srážením karboxylových skupin po protonaci“; str. 11 – (HK) lze je rozpouštět v koloidních extraktech, tedy v látkách, které reagují alkalicky; str. 14 – nepolární rozpouštědlo methanol (v kontextu s ostatními rozpouštědly jde již o velmi polární organickou sloučeninu); str. 17 – excitace atomů, str. 19 lignin (subkapitola Charakteristika HK) atd. Tímto výčtem nechci autora „chytat“ za slovíčka, ale je zapotřebí si text po jeho sepsání velmi dobře přečíst, zda dávají sdělení smysl, případně je opravit do vhodnější formulace. Dále je orientace v textu pro čtenáře ztížena tím, že jednotlivé subkapitoly jsou psány v souvislém textu bez využití odstavců. I když je v experimentální části prezentována celá řada výsledků, tak v případě sorpce/desorpce vybraných léčiv na HK se student omezuje pouze na faktické zhodnocení získaných výsledků bez jakékoliv širší diskuze. Dále jsou v této části uvedeny sloupcové grafy 7, 8 a 9, u kterých zcela chybí diskuze resp. jejich experimentální popis. I v případě studia pH a vodivosti původních roztoků léčiv, tak i supernatantů po sorpci/desorpci je diskuze výsledků velmi strohá bez zjevné snahy o komplexnější diskuzi. Dále v diskuzi této BP postrádám alespoň nástin možných mechanismů imobilizace resp. interakce vybraných léčiv s lignitickými HK, když je dobře známo, a také jak student v teoretické části uvádí, že tyto biokoloidní sloučeniny obsahují ve svých strukturách mnoho funkčních skupin vykazujících poměrně velkou reaktivitu a afinitu k rozličným chemickým individuím, jako jsou výživové prvky, těžké kovy, organické sloučeniny atd. Co se týče grafického zpracování UV/Vis spekter, tak ty z formálního hlediska obsahují mnoho nedostatků, jako jsou chybějící osy absorbance (–), nevhodně zvolený rozsah (kde by stačilo uvést pouze UV oblasti, kde příslušná léčiva absorbují), a v neposlední řadě i inverzní zobrazení vlnové délky na ose x Rovněž i závěr je autorem pojat ve velmi úsporné formě, kde by se alespoň dalo nastínit případné další směřování tohoto tématu, který je doposud v popředí vědeckého zájmu různých badatelských skupin. Bakalářská práce Jan Libigera v celkovém pohledu splnila požadavky definované v jejím zadání a také představuje aktuální téma, které si zaslouží bližší prostudování v rámci budoucího studia Jana Libigera na FCH v navazujícím studijním programu. Bohužel, z důvodu mnohých nedostatků, které jsem nastínil výše, tak musím tuto závěrečnou bakalářskou práci celkově ohodnotit stupněm (C) – velmi dobře.

eVSKP id 123963