KOTIAN, T. Návrh poloautomatického polohovacího systému pro měření polovodičových čipů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Student měl za úkol vytvořit poloautomatický polohovací systém využitelný především pro testování polovodičových čipů. Kromě prvotního zadání a pár drobných rad při návrhu student pracoval samostatně a kreativním způsobem přispěl k vytvoření stanice nejen pro měření polovodičových čipů. Zadání splnil v plném rozsahu a navíc vytvořil řídící program v Labview, který mimo jiné umožňuje automaticky vycentrovat čip do středu měřícího systému, čímž zjednodušuje manipulaci se vrozkem při použití měřící karty (probe card system). Ověření kvality práce i studentových schopností bylo získání prvního místa ve studentské soutěži EEICT 2021 a ceny sponzora. Textová a obrazová prezentace technické zprávy je na výborné úrovni. Teorietický úvod napomáhá pochopení konstrukce systémů pro měření polovodičových čipů a měřících karet, kde student použil jen relevantní zdroje pro splnění zadaných úkolů. Experimentální část dostatečně popisuje celý postup prací od návrhu, přes konstrukci, programování a následnou optimalizaci i s ověřením funkcí. Rozsah normostran je pro bakalářskou práci byl splněn. Stanice bude využita především pro testování polovodičových čipů. Hlavním důvodem a výhodou systému byla cena, jež je o několik řádů nižší, než u komerčně dodávaných. Hodnotím známkou A (100 b.) a doporučuji k obhajobě.
Bakalářská práce pana Kotiana se zabývá návrhem poloautomatického polohovacího zařízení pro měření polovodičových čipů. V teoretické části práce se student věnuje rešerši používaných zařízení, polohovacích systémů a měřících karet, které jsou v dané oblasti používány. Bohužel zde postrádám hlubší diskuzi k výběru základní desky pro řízení, ta je pouze vybrána, ale není jasné, podle jakých kritérií. Stěžejní část práce se pak věnuje vlastnímu návrhu řešení poloautomatického polohovacího systému. Tuto část lze rozdělit na mechanickou a softwarovou. Student si v první části definuje požadavky na změny původního zařízení pro optickou kontrolu, které již bylo nefunkční a realizuje návrh zcela nového systému, než detailně popisuje a vše je doplněno CAD modely, které v rámci konstrukce vytvořil. Ve druhé části pak zařízení doplněno o softwarovou základnu, zde student použil systém LabView a opět si zde definuje požadavky na obslužný program. Je zde opět precizně popsán postup, jakým byl program vytvořen s popisem potřebných bloků. Zde bych rád vyzdvihl i to, že se autor věnoval i funkcím doplňkovým, které zefektivňují práci uživatele s přístrojem. Nedílnou součástí práce je pak test celého zařízení, student se zaměřil na test opakovatelnosti a rovinnosti povrchu, kde z mého pohledu dosáhl velice dobrých výsledků. Práce obsahuje několik překlepů a stylistických a typografických chyb, například mezery mezi číslem a jednotkou, aj.. Technická dokumentace v příloze práce obsahuje formální chyby, jako absence tolerancí, středových značek, os, a výkres sestavy. Celkově, hodnotím práci jako velice zdařilou a hlavní přínos vidím ve funkčním zařízení, které je možné použít jako lacinější alternativu ke komerčním přístrojům, ale s možností širšího využití. Student prokázal, že se orientuje v dané problematice a má programátorské a technické myšlení. Vzhledem k výše uvedenému doporučuji práci k obhajobě a navrhuji hodnotit práci stupněm: A
eVSKP id 134675