MILANOVIĆ, L. Modul magnetické levitace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Pan Milanovič se ve své bakalářské práci věnuje návrhu modulu magnetické levitace, jeho návrhu, výpočtu parametrů elektromagnetických cívek a následné konstrukci. Student se s tímto technicky úkolem vypořádal svědomitě a s vysokou mírou samostatnosti. Postupoval systematicky od teoretické analýzy fyzikálních principů přes simulační modely až po návrh, výrobu a otestování zařízení. Kladně hodnotím studentovu schopnost aplikovat fyzikální a elektrotechnické poznatky v praxi, stejně jako to, že se rozhodl realizovat řízení systému bez použití mikrokontroléru, což práci dodává jistou originalitu. Pozitivně rovněž vnímám použití simulačního nástroje Ansys Maxwell a následné ověření návrhu. Z formálního hlediska je práce místy jazykově problematická a obsahuje nepřesnosti a drobné stylistické chyby, které mohly být odstraněny důkladnější jazykovou korekturou. Některé fyzikální vztahy by si zasloužily stručnější komentář s větším důrazem na jejich přínos pro praktický návrh. Jako slabší stránku práce vidím to, že levitace permanentního magnetu se ve výsledku nepodařila stabilně realizovat. Magnet se bohužel nad cívkami neudrží. Student si byl vědom tohoto omezení a v práci věcně popisuje možné důvody (např. nedostatečný proud cívek, slabé řízení, chyby v konstrukci nebo návrhu jádra). Je však třeba ocenit, že k řešení přistupoval systematicky, výsledky otevřeně zhodnotil a navrhl možná zlepšení. Cíle práce byly splněny a vzhledem k výše uvedenému navrhuji práci hodnotit stupněm C.
Práce pana Milanoviče popisuje návrh a realizaci zařízení pro magnetickou levitaci tělesa (do hmotnosti 500g) za pomoci elektromagnetů a Hallova senzoru. Celkově lze říci, že technické zpracování tématu je odborně solidní. Práce si klade správné cíle (navrhnout cívky, ověřit je) a tyto cíle jsou naplněny výpočty, simulacemi i částí konstrukce. Výpočty nejsou objevné, ale jsou provedeny korektně. Použití kombinace teorie, simulací a experimentů je komplexní přístup. Práce je členěna standardně: po úvodu následují teoretické základy (kap. 1: elektromagnetické pole, kap. 2: magnetické materiály a hysteréze), návrh cívky, simulace (kap. 3) a realizace včetně testování (kap. 4). Kapitoly navazují logicky – nejprve základní principy (Maxwellovy rovnice, Biotův–Savartův zákon), pak vlastnosti materiálů, následně konkrétní výpočty a simulace, nakonec konstrukce a testování. Malou rezervu vidím v prokazování pokročilejšího odborného názoru – autor se mohl více vyjádřit k limitům použitých materiálů (např. saturace jádra, teplotní vliv na odpor) a inovativním metodám řízení. Při koncepci řídicího obvodu by bylo možné citovat literaturu pro směrnou regulaci levitace (např. standardní zpětnovazební obvody). Je škoda, že práce nezdůvodňuje přesnou úlohu Hallova senzoru (např. zda snímá polohu disku či proud cívkou). Použití analogových obvodů s komparátory a tranzistory místo mikrokontroléru lze považovat za povedené zjednodušení (v práci je správně uvedeno, že mikroprocesor nebyl nutný), ovšem chybí detailnější analýza, jak je regulační smyčka stabilizována (např. zda je zohledněna hystereze či drift Hall senzoru). Mezi slabé stránky patří jazyková úroveň anglického abstraktu a méně detailní vypracování řídicí logiky (chybí ošetření případných nestabilit), což také podle mého názoru vede k tomu, že se levitující magnet neudrží nad cívkami. Bakalářská práce je zajimavou snahou o potvrzení konceptu, přes to, že se magnet samostatně neudrží na místě, bylo zadání práce splněno a já ji hodnotím B 85b.
eVSKP id 168651