MUSIL, T. Hardware pro sběr telemetrických dat z osobního vozu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student v rámci práce navrhl a realizoval mikroprocesorovou jednotku pro sběr dat z osobního vozu. Provedl kompletní návrh veškeré elektroniky, tvorbu architektury systému, volbu mikroprocesoru a všech snímačů a celek integroval na vlastní desce plošných spojů. Kromě triviálních digitálních vstupů se také student zabývá složitější problematikou, jakou je měření množství vstřikovaného paliva. Celkově pracoval student velmi samostatně a sám vytvářel iniciativu při návrhu a realizaci technických řešení. Práci bych vytkl pouze drobné nedostatky, jako například poněkud sporé okomentování návrhu DPS, či opět velmi krátký popis aplikace pro generování syntetických dat. Velkým přínosem práce pak je, že je založená na kooperaci s prací „Informační jednotka pro osobní vůz“. To dokazuje také schopnost studenta spolupracovat s externím projektem. Student v rámci práce však splnil všechny body zadání a prokázal funkčnost svého řešení. Práci hodnotím jako kvalitní a doporučuji k obhajobě.
Student Tomáš Musil měl za úkol vytvořit hardware pro vyčítání stavů vozidla, které se následně mají zobrazovat v související bakalářské práci jiného studenta. Studentovi se podařilo jednotku realizovat do stavu vyčítání všech potřebných parametrů, a jejich následném odesílání do zobrazovací jednotky nově navrženým protokolem. Práce vyžadovala od studenta zvýšeného úsilí zejména v pochopení problematiky zapojení vozidla a vnitřních komunikačních sběrnic. Student hned z počátku neodhadl komunikační sběrnice, které se v jeho vozidle používají pro komunikaci s řídícími jednotkami a zvolil pro umístění na desku nevhodná rozhraní. Výsledkem je, že sběrnice CAN není využita, a pro spojení přes ISO K-Line nouzově využil sběrnice RS-485. Připojení K-Line přes RS-485 nezdokumentoval schematicky, takže mohu z textového popisu úprav v kap. 4.5 pouze soudit, že daná sběrnice byla oživována "na poslední chvíli" a z důvodu časové tísně nemohla být řešena pořádně. Dle tohoto popisu tato sběrnice ani nemůže fungovat (ISO definuje VIH min. 8V, ADM2687 má VOH max 3.6V a pokud bude připojen NKE0305 tak čip ADM2687 pravděpodobně shoří), Je tedy pravděpodobné že převodník popsaný v kap. 4.5 je vitální pro funkci a měl by být někde popsán. Doporučuji studentovi při další práci nad jednotkou přečíst článek [1] který doporučuje pro K-Line obyčejné budiče sběrnice LIN, tedy TJA1020/TJA1021 které splňují normu ISO a jsou podstatně levnější. V práci mi úplně chybí schema montáže jednotky do vozidla, připadá mi, že nikdy nebyla ve vozidle připojena a vše bylo simulováno na stole s použitím pouze softwarových simulátorů (takže se nemusela projevit nefunkčnost K-line s nastartovaným motorem). V dokumentaci se nacházejí chybějící hodnoty součástek (převážně děliče napětí), a u některých výpočtů v práci jsou chybné jednotky (str 35 výpočet S) Práce Tomáše Musila o rozsahu 31 stran textu a 7 stran příloh je rozdělena rovnoměrně mezi popis teorie a vlastní práci studenta. Práce je členěna v logickém sledu, čísla kapitol odpovídají číslům bodů v zadání. Rozsah práce odpovídá standardním požadavkům kladeným na bakalářské studenty. Práci mohu označit jako původní. Práce obsahuje minimální množství překlepů. I přes všechny uvedené výtky student splnil všechny body zadání a práci doporučuji k obhajobě. [1] MAHAJAN, Gauri, S.K. PARCHANDEKAR a Mohammad TAHIR. Implementation and Validation of K Line (ISO 9141) Protocol for Diagnostic Application. International Research Journal of Engineering and Technology (IRJET). 2017, 4(7), 708-713. ISSN 2395-0072. Dostupné také z: https://www.irjet.net/archives/V4/i7/IRJET-V4I7181.pdf
eVSKP id 126910