LYSÁK, K. Detekce akutní ischemie v EKG signálu pomocí specifických svodů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student Karel Lysák se zabýval obtížnou problematikou návrhu metod pro detekci akutní ischemie v EKG signálu pomocí specifických svodů s cílem dosáhnout vyšší sensitivity než u metod pracujících se standarními svody. Ve své práci vyšel z kvalitní rešerše relevantních literárních zdrojů a nastudoval všechny nejdůležitější přístupy k problematice. Navrhl vlastní řešení, které průběžně optimalizoval a ověřoval. Přestože výsledná metoda nedosahuje původně zamýšlené efektivity, oceňuji přístup studenta a snahu dosáhnout kvalitních výsledků. Nižší dosažená efektivita může mít řadu příčin, jejichž prostudování bylo nad časový rámec práce. Student se prací zabýval důsledně včetně pravidelných konzultací a současně prokázal značnou míru samostatnosti.
Práce je zaměřena na detekci ischemie myokardu ze signálů EKG. V úvodní části (str.10 až 15) se autor věnuje základům elektrofyziologie srdce, signálu EKG a jeho popisu, v navazující kapitole (str.16 až 23) pak změnám signálu EKG při ischemii myokardu. K této medicínské části nemám připomínky. Technickým úvodem do řešené problematiky je kap.3 (str.24 až 28) zaměřená na metody detekce ischemie myokardu (IM). Autor v ní popisuje 6 přístupů různých autorů k detekci, z nichž dvě metody realizoval. Přehled metod považuji za postačující. Popis řešení projektu je v kap.4 (str.29 až 40). Autor použil signály EKG z veřejně dostupné databáze PTB (z knihovny Physionet) a k dispozici měl program pro rozměření signálu EKG. Samostatně řešil předzpracování signálů, ke kterému mám kritické připomínky. Na str.32 uvádí, že signál nejdříve vyhladil dolní propustí, kterou odněkud převzal. Následné kresby (obr.13) ukazují výrazné zkreslení signálu po filtraci. Z pozdějších obrázků vyplývá, že rozměřovány byly filtrované signály a u nich také autor posuzoval kvalitu rozměření, ne u originálů. Přitom byla filtrace dolní propustí zcela zbytečná, protože převzatý rozměřovací algoritmus obsahuje jednoznačně vhodnější pásmovou propust vyladěnou pro základní rozměření signálu na velkém souboru dat. Dopad autorem použité filtrace na považuji za škodlivý. Horní propust pro potlačení driftu není popsána obvyklým způsobem (tj. mezní frekvencí a útlumem), postrádám kresbu její amplitudové charakteristiky a také zamyšlení autora. Pokud je totiž útlum na tepové frekvenci větší než 0,5 dB, pak lze předpokládat amplitudové zkreslení signálu s dopadem na jeho základní rozměření i následná měření. Při analýze deviace segmentu ST (str.36 až 38) autor vyšel z publikovaných pravidel, obdobně postupoval i při detekci IM s využitím specifických svodů (str.38 až 40). Ke zhodnocení výsledků vyšel ze senzitivity, specificity a pozitivní prediktivity. Zpracoval celkem 300 signálů s diagnostikovaným infarktem myokardu a 70 záznamů od zdravých klientů. U obou metod testoval závěrečné výroky pro různé hodnoty prahů spočívajících v počtu procent cyklů, které jeho pravidla označila za patologické. Závěrem práce autor konstatuje, že nejsou výsledku detekce IM uspokojivé, zejména je velmi nízká specificita, resp. velké množství případů falešně pozitivní detekce. Není vyloučeno, že jsou výsledky klasifikace ovlivněny nevhodným předzpracováním, které do jisté míry ovlivnilo rozměření signálu. S výjimkou zpochybněné filtrace má práce slušnou úroveň a diplomant prokázal schopnost samostatného přístupu k řešení projektu. Zadání diplomové práce autor splnil. Kladně hodnotím formální stránku práce, jako členění kapitol, grafickou i jazykovou úroveň. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji jako velmi dobrou.
eVSKP id 93542