ŠRUT, M. Vodivá keramika v olověných akumulátorech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student Martin Šrut se ve své práci zabývá vlivem experimentálních keramických vodivých aditiv přidávaných do záporné aktivní hmoty v různém množství a porovnává je s již dříve testovanými aditivy. Tato experimentální aditiva se přidávají do záporných aktivních hmot olověných akumulátorů pracujících v režimu hybridních elektrických vozidel (HEV). Hlavním důvodem testování je snaho o minimalizaci degradačních jevů, které úzce souvisejí s postupnou sulfatací záporných elektrod při režimu provozu HEV. Student provedl veškeré experimentální práce na pracovišti elektrochemických zdrojů ústavu elektrotechnologie FEKT, zařízení a podmínky měření přizpůsobil přístrojovému vybavení a možnostem pracoviště. Na základě výsledků experimentů zpracoval diplomovou práci v rozsahu 57 stran včetně seznamu použité literatury. Práci rozčlenil do čtyř základních kapitol. Teoretická část zahrnuje úvod do oblasti elektrochemických zdrojů a hybridních pohonů. Podrobně je popsána problematika olověných akumulátorů, jejich konstrukce a důvody předčasné ztráty kapacity. Praktická část popisuje výrobu experimentální elektrody a možnosti měřícího pracoviště. V závěrečné části se student věnuje detailnímu vyhodnocení provedených experimentů. Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Proto doporučuji práci k obhajobě.
Student Bc. Martin Šrut se ve své práci zabývá vlivem vodivé keramiky na bázi Ti4O7 jako aditiv do záporné elektrody na užitné vlastnosti pokusných článků olověného akumulátoru pracujících ve stavu částečného nabití (PSoC) simulujícím provoz v hybridních elektrických vozidlech. Teoretická část práce zahrnuje rozdělení elektrochemických zdrojů s důrazem na olověné akumulátory, jejich konstrukce a popis činnosti a popis hybridních elektrických vozidel a akumulátorů pracujících v režimu částečného nabití (PSoC). Nakonec jsou uvedena aditiva používaná do záporných hmot s důrazem na oxidy titanu. V praktické části je nejprve popsána výroba experimentálních elektrod a popsány výsledky 3 provedených experimentů na 6 pokusných článcích cyklovaných v režimu částečného nabití (PSoC), lišících se obsahem příměsi Ti4O7 a 2 srovnávacích článcích s příměsí TiO2 a C v záporné aktivní hmotě. Práce je sepsána přehledně, grafické zpracování je na dobré úrovni. Přesto jsem v práci nalezl několik nedostatků. Na str. 3 je uveden elektrolyt H3PO4 jako hydroxid fosforečný, na str. 12 je chyba v popisu kyslíkového cyklu - rov. 8 vývoj vodíku na záporné elektrodě není součást kyslíkového cyklu, jak je uváděno. Na obr. 20, 25 a 32 je uveden příliš velký počet cyklů, průběhy jednotlivých elektrod lze od sebe obtížně rozlišit, na obr. 19, 27 a 34 je poměr Co/Cmax uveden v grafu bez rozměru, ve skutečnosti má být v %. Na obr. 51 student tvrdí, že optimální množství Ti4O7 pro provoz v PSoC režimu je 0,78 %, což z grafu není příliš zřejmé. Navíc odchylky v jednotlivých průbězích napětí během jednotlivých PSoC běhů mohou být způsobeny také jinými faktory než obsahem příměsi Ti4O7 v aktivní hmotě záporné elektrody (kyslíkový cyklus, stav kladných protielektrod, mezielektrodový svod, aktuální kapacita článku, vnitřní odpor, degradace aktivní hmoty z předchozího PSoC běhu apod.). Užitečné by bylo také použít srovnávací článek bez příměsi, aby bylo možno zhodnotit vliv použité příměsi na napěťové průběhy během cyklování v PSoC režimu. I přes uvedené nedostatky a připomínky předložená práce splňuje požadavky kladené na diplomovou práci a práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 66859