JANOV, P. Elektrody elektrochromního prvku na bázi oxidů vanadu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.
Pan Janov pracoval aktivně a iniciativně.Ve své práci se zabýval elektrodami elektrochromního prvku na bázi oxidů vanadu. Připravil tenké opticky transparetní vrstvy oxidů vanadu a proměřil jejich vlastnosti. Zjistil vliv dotace těchto vrstev sodíkem a porovnal vlastnosti těchto vrtev s dotací a bez dotace. Bakalářská práce je velmi dobře zpracována , má dobrou grafickou úroveň. Práci doporučuji přijmout k obhajobě a hodnotím stupněm výborně
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 45/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 20/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 19/20 | |
| Využití literatury | B | 8/10 |
Student se ve své práci, zadané ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně, zabývá problematikou depozice různých elektrochromních vrstev oxidu vanadičného a analýzou jejich vlastností z hlediska vhodnosti použití pro elektrochromní aplikace. V teoretické části práce student popisuje princip elektrochromního jevu, materiály a konstrukci elektrochromních zařízení. Dále uvádí možné technologie depozice tenkých vrstev chemickými i fyzikálními metodami. V praktické části píše student o vlastních experimentech, předkládá výsledky své práce a rozebírá je. Vytvořil několik vzorků vrstev V2O5 lišících se v míře naředění výchozího roztoku, tím jejich tloušťce a použité teplotě žíhání. Optické a elektrochemické vlastnosti těchto vzorků měřil v elektrolytu se sodnými kationty. Pokusil se také vytvořit vzorek vrstvy V2O5 s dotací sodných iontů. Praktickou část uzavírá zhodnocení výsledků práce. Po formální stránce je práce členěna přehledně a srozumitelně. Lze vytknout například některé překlepy, gramatické chyby, občas nelogická stylizace vět a slovosled, chybí reference u obrázků převzatých z cizí literatury. Indexy u chemických vzorců často velkými písmeny, stejně tak mocenství prvků v molekulách (kap. 3.2.1). Při popisu experimentálních činností se student dopouští řady nepřesností a zavádějících formulací. Např. spektrální komora - zřejmě komora spektrofotometru (str. 29), destička se ponořila do elektrolytu - přitom jde o držák vzorků, který do elektrolytu ponořen nebyl (str. 29, obr. 19). Oxid vanadičný se řadí mezi katodické i anodické materiály, přesto je v kap. 3.2 uveden pouze mezi materiály katodickými. LiClO4 a další jmenované sloučeniny uvedené v kap. 4.2 nejsou elektrolyt, tvoří iontově vodivou složku elektrolytu. V závěru mi chybí širší rozbor získaných výsledků a návrh dalšího možného směru vývoje. Zadání bylo splněno ve všech bodech. Rozsah provedených experimentů a odborná úroveň práce splňují požadavky na bakalářskou práci.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 18/20 | |
| Odborná úroveň práce | A | 45/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | C | 15/20 | |
| Formální zpracování práce | C | 7/10 |
eVSKP id 32818