VÁVRA, P. Systém řízení rekreačního objektu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Cílem práce bylo navrhnout a realizovat malý řídicí systém vhodný pro řízení infrastruktury menšího rekreačního objektu. Řídicí systém měl umožnit ovládání žaluzií, řízení vytápění, dálkový přístup a také schopnost alespoň omezeného provozu v případě výpadku subsystému, který zajišťuje dálkový přístup. Autor během řešení postupoval systematicky, pravidelně konzultoval, aktivně navrhoval možné způsoby řešení a diskutoval jednotlivé možné varianty. Jako vedoucí oceňuji, že práce byla řešena průběžně a stejně tak průběžně vznikala dokumentační část práce. Práce je z formálního hlediska zpracována na vysoké úrovni a dokumentace je realizována přiměřeně podrobným způsobem. Oceňuji, že autor postupoval během návrhu pečlivě a přiměřeně podrobným způsobem dokumentoval jednotlivá rozhodnutí, včetně provedených výpočtů zatížení komponent. Práci považuji i díky prokázané pečlivosti za nadprůměrnou. Autor při řešení prokázal velmi dobré schopnosti a práci proto celkově hodnotím jako výbornou.
Zadáním studenta bylo navrhnout řídicí systém pro infrastrukturu malého rekreačního objektu. Téma považuju za středně náročné a z hlediska IoT iniciativy za velice aktuální. Průzkum trhu na dostupné komponenty pan Vávra udělal velice důkladně, avšak, dle mého názoru, volba komponent byla není příliš vhodná. V zadání je uvedeno: „koncepci navrhněte tak, aby případný výpadek komponent neznemožnil využívání objektu“, pan Vávra však vůbec nezvážil všechny hazardní stavy, které mohou nastat – viz otázky k obhajobě. Pro ovládání dvojice žaluzií a vytápění třech pokojů mi přijde kombinace RPi, Siemens PLC a Apple zařízení trošku přehnaná. V případě poruchy bude velice náročná diagnostika problému, kde a jaká komunikace nefunguje nebo jaké zařízení je v poruše. Autor také tvrdí, že RPi nedisponuje veškerou konektivitou, avšak použité protokoly jsou Modbus RTU a HomeKit, kde tedy pouze stačí použít např. USB RS485 převodník a v podstatě je celé PLC zbytečné. Následně zmiňuje, že použití Siemens PLC je robustnější a z hlediska dlouhodobé spolehlivosti lepší v čemž má, dle mého názoru, pravdu a tím si obhajuje jeho použití. Při cenách autor nezapočítává cenu vývojového prostředí pro Siemens PLC, které by celý projekt ještě více prodražilo. Pokud pan Vávra chtěl použít průmyslové řešení a PLC v tomto případě spíše bych volil UniPi (pravdou je, že z hlediska dlouhodobého použití zatím nelze znát jeho spolehlivost), kde je případně možné doimplementovat jakoukoli funkcionalitu a připojit tak i další zařízení, které by v buducnosti v domácnosti mohli přibýt. Při komunikaci PLC RPi není použit žádný watchdog komunikace, a tak vlastně ani jedno ze zařízení neví, zda jsou aktuální data v bufferu validní. Textová část práce obsahuje překlepy, nefunkční odkazy a sémantické chyby. Rozsah, práce s literaturou i struktura práce odpovídá bakalářské práci. Kapitoly odpovídají postupu vypracování, celá práce je dostatečně podrobná a obsahuje informace, které je potřeba k implementaci jemu navrhnuté koncepci. Přes to, že student zvolil koncept ne příliš vhodně je zjevné, že implementací pan Vávra strávil velké množství času a svůj cíl inteligentní domácnosti dokončil. Přes nedostatky zmíněné výše lze však tvrdit, že student má znalosti na úrovni bakalářského studia a práci doporučuji k obhajobě s hodnocením B 80 bodů.
eVSKP id 124282