JANHUBA, T. Návrh uspořádání vozidlového přístrojového panelu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Svída, David

Bakalářská práce pana Tomáše Janhuby ze zabývá návrhem uspořádání vozidlového přístrojového panelu. Práce byla studentovi přidělena již v roce 2018, kdy byla studentovi zároveň zdělena představa vedoucího bakalářské práce o jejím rozsahu a struktuře. Student měl tudíž dostatek času, aby svoji závěrečnou práci mohl dostatečně kvalitně zpracovat. Úvodní kapitola popisující historický vývoj je čtivě napsána a přináší důležitý náhled do řešené problematiky. Je však škoda, že se popis od koňského spřežení dostal jen ke konci šedesátých let minulého století a na ta nejdůležitější období tj. od osmdesátých let do současnosti už nezbyl psaný ani obrazový prostor. Stejně tak nezbyl prostor pro popis zobrazovacích a informačních systémů z jiných dopravních prostředků, například z letectví, kde je velké množství informací, nebo závodních automobilů, kde naopak řidič má minimální čas sledovat přístroje. Chybí rozbor možností zpracovávání informací, tj. jakou formou (v současné době pomocí různých datových protokolů) jsou data po vozidle distribuovaná, jak často a jak je zpracovávat. Například jak často se mají zobrazovat informace o teplotách a tlacích provozních médií motoru, jak často zobrazovat rychlost vozidla a jakou formou atd. Je lepší pro lidský mozek čtení informace jako číslo, graf, nebo ručičkový ukazatel? Je lepší informace o závadách, nebo při krizových situacích předávat například vibracemi (volant, sedačka), nebo akusticky (syntetizovaným hlasem)? Výsledkem potom měl být studentův vizuální návrh přístrojového panelu, který by zohledňoval všechny studentovy předchozí závěry a zjištění. Z toho jak jsou jednotlivé kapitoly zjednodušeny a body zadání splněny s použitím velké dávky optimismu se zdá, že student neodhadl potřebný čas na tvorbu bakalářské práce a text vznikl těsně před odevzdáním. Bakalářskou práci s výhradami doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Drápal, Lubomír

Předložená bakalářská práce se měla zabývat návrhem uspořádání přístrojového panelu osobního automobilu. Čtenář v ní však marně hledá jakoukoli grafickou interpretaci takového návrhu, byť třeba jen v podobě náčrtu. Přestože na to zadání vyloženě cílí, návrh vhodného uspořádání jednotlivých informačních prvků přístrojového panelu dokonce není zmíněn alespoň slovně. Kapitola věnující se návrhu totiž obsahuje pouze obecné informace o jednoduchosti, přehlednosti, intuitivnosti apod. Vyústěním celého návrhu je tedy pouze to, že v rámci zvoleného digitálního přístrojového panelu a zákonných požadavků může být rozvržení jednotlivých informačních prvků zcela individuální a uživatelem definované. Chybí tak alespoň náznak toho, jak by přístrojový panel mohl vypadat přinejmenším ve standardním továrním nastavení. Poněkud zarážející je také volba vozidla, pro nějž by měl být přístrojový panel navrhován, neboť důraz je v práci kladen i na cenu vozidla, potažmo cenu přístrojového panelu. Uvažován je vůz pro zpevněné cesty určený pro jednotlivce, páry, nebo menší rodiny s karoserií hatchback a pořizovací cenou doslova „3 miliony korun“ (str. 25). Za tuto částku však lze v současné době pořídit evropský čtyřdveřový sedan nejvyšší třídy o délce přes 5 m s bohatou výbavou a přeplňovaným zážehovým osmiválcovým motorem pohánějícím všechna kola. Nekonkrétností uváděných informací trpí i úvodní rešeršní část, kde se např. obecně píše o chybách v návrhu přístrojového panelu různých výrobců, aniž by byl zmíněn jediný příklad. Historický vývoj přístrojového panelu je obrazově dokumentován pouze do roku 1961, což je vzhledem k tématu práce nesmírná škoda. Čtenář se také nedozví nic o vhodnosti zobrazovat některé veličiny ručičkovým ukazatelem se stupnicí, ukazatelem se segmentovou stupnicí, nebo pouhou číselnou hodnotou. Vhodná by byla i rešerše konkrétních typů přístrojových panelů konkrétních vozidel alespoň na českém trhu, respektive přinejmenším poměrné zastoupení jednotlivých typů přístrojového panelu. Od vysokoškolské kvalifikační práce se rovněž očekává správná terminologie, tudíž není vhodné, aby ručičkový ukazatel byl vydáván za „kontrolku“ a rychloměr za „tachometr“ (str.15). Jazyková úroveň není celkově příliš dobrá, poněvadž namísto technického dokumentu se blíží spíše lidovému vypravěčství, a to nejen celkovým pojetím, nýbrž i jednotlivými obraty. Např.: „Přístroje nezávislé na elektrice,“ (str. 20) nebo na str. 29: „…řidiči zavazí část volantu.“ V dokumentu tohoto typu není dobré používat 1. os. j. č., viz např. str. 32: „Můj koncept je v několika bodech specifický…“ Vyloženě nevhodná je stylistika, jež v části věnované vlastnímu návrhu odpovídá spíše útvaru typu úvaha (str. 29): „Mohlo by se však i zkusit zamyslet nad systémem, který…“ Z formálního hlediska působí dokument snahou o umělé zvýšení počtu stran, jelikož obsahuje dvě zcela prázdné stránky, počítané však do celkového počtu stran, a zcela zbytný je i seznam obrázků. Strukturování textu a obtékání obrázků vykazuje též reservy v podobě prázdných míst na koncích stránek 20 a 22. Chybně jsou také členěny některé nadpisy vůči textu (např. str. 25–32). Jelikož předložená bakalářská práce nesplňuje zadání a její úroveň neodpovídá vysokoškolské kvalifikační práci, doporučuji dokument k důkladnému přepracování.

eVSKP id 121531