PRIBULA, W. Systém pro rozpoznávání čárových kódů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Zadání práce Bc. Wojciecha Pribuly patřilo mezi obtížnější a to převážně z důvodů časové náročnosti. Student v rámci řešení zadání práce nastudoval rozsáhlé znalosti z oblasti zpracování obrazu, ale také z oblasti teorie kódování a zabezpečení informace kontrolními i samoopravnými kódy. Získané znalosti využil při realizaci výsledné aplikace pro detekci zvolených čárových a maticových kódů využívaných pro doručování zásilek Českou poštou. Tato práce částečně navazovala na předchozí práce věnované automatizovanému čtení obecných čárových kódu pomocí kamerového systému. Práci diplomant věnoval velké množství času a úsilí. V průběhu řešení práce byl patrný jeho zájem o řešení daného problému. Pracoval iniciativně, samostatně a své průběžné výsledky prezentoval na pravidelných konzultacích v průběhu celého studia. Veškeré body zadání byly splněny. Pouze řešení bodu zadání číslo 5, by bylo možné posunout až do formy standardní knihovny funkci s definovaným rozhraním API. Na základě nastudovaných znalostí student vhodně navrhl uspořádání kamery ve scéně tak, aby respektovalo skutečné umístění čtecího zařízení v profesionálních zařízeních využívaných Českou poštou pro čtení čárových kódů. V další části práce student vytvořil sadu testovacích snímků pro jednotlivé kódy a s pomocí knihovny OpenCV určené pro zpracování obrazu a realizoval funkční algoritmy vedoucí k úspěšné detekci a přečtení kódu IMB, C128 nebo GS-128 na vstupním snímku. Veškeré studentem implementované programy byly realizovány v jazyce C++. V textu práce pouze postrádám podrobnější dokumentaci realizovaných algoritmů, na druhou stranu by při množství práce odvedené diplomantem představovala tato dokumentace pouze další netisknutou přílohu uloženou pouze na CD. V závěrečné kapitole je věnován prostor ke zhodnocení dosažených výsledků a uzavření problematiky. Student věnoval řešení práce dostatek času. Dosažené výsledky i formální zpracování práce jednoznačně svědčí o inženýrských schopnostech studenta. Předložené práci navrhuji hodnocení: velmi dobře - B. (85)
Zadání je náročné po stránce odborné i časové. Zadání je možné považovat za splněné, diplomant provedl rozsáhlou rešerši, jejíž výsledky popsal v odevzdané práci a vytvořil programy, které jsou na přiloženém CD. Vytvořené fungující programy i detailní rozbor v práci svědčí o orientaci diplomanta v příslušné problematice a je možné konstatovat, že zvolil správnou koncepci řešení a dosáhl úspěšnosti při vyhodnocování. Dílo je možné pokládat za práci diplomanta. Práce je sestavena v logickém sledu a obsahuje kvalitní informace, které jdou někdy možná až příliš do podrobností (QR kód). Je nutné také ocenit praktickou spolupráci, návaznost práce na praxi. Dále diplomant správně vytvořil testovací sady snímků. Při studiu vlastní práce se zdá, že se student dostal do časové tísně, protože některé poznatky jsou pouze zmíněny, jiné části by si zasloužily snímek či graf (například zmínka o zkreslení na testovacích snímcích a další proces testování neobsahuje ani jeden snímek). Není popsána realizace testovacího programu (ač princip a funkce popsána je), prakticky o něm není ani zmínka, pouze se objevují části textu - "napsal jsem funkci" bez označení funkce. SW a tok programu je popsán na několika stránkách, bohužel není zde ani jedna zmínka o návaznosti na vytvořený program (název funkce, zdrojového souboru…) či blokové schema. Při popisu vlastní práce, tvorbě algoritmů by měl student popsat, co a jak dělal konkrétněji. Například při popisu tvorby algoritmů měl vysvětlit volby hodnot (například rozměr mediánového filtru v kapitole 7.1.1). V návrhu algoritmu uvádí, že znalost polohy kódu vůči obálce je významná, ale v práci ji nevyužívá. Na str. 74 uvádí filtraci pomocí FT ale není řečeno proč, s jakým účinkem je použita a jak byla stanovena uváděná mez 5%. Kvalitní práce jak rešeršní tak praktické realizace je tak snížena kvalitou dokumentace. Mimo nedostatečného propojení s praktickou realizací se v práci vyskytuje množství chyb a nepřesných formulací (str. 15 „desetinné číslo formátu integer“, „binární data vynásobí desítkovou 5“; str. 44 "šum jsou náhodné pixely, které mají vlastní frekvence"; str. 42 "jsou nepoužívanější"; str. 49 "obálky byly zařazeny správně jen z +-20%", str. 63 "délka je +-33cm", "+-2400 pixelů dlouhý"; str. 54 Při hodnocení algoritmu používá slova "zdá se", "docela uspokojující", "jakési okolí" což není technické vyjadřování; str. 63, 64 termín "Rozlišení 3,9MPx“ není správně; str. 73 "přímky o délce jednoho obrazového bodu"). U obr. 4.4 se dopustil chyb hned několika - zvolení nejdůležitější vlastnosti na hranu grafu není vhodné. Student by měl vysvětlit, co znamená text, "nejvíce bodů se seskupilo…“ a co z toho plyne pro další vyhodnocení. Otázkou je, zda se student nemýlí a hlavní výsledky nejsou na úhlu 90 stupňů. Úhel teta není úhlem přímky k ose x ale normály přímky k ose x. Příklady jsou často málo srozumitelné (např. příklad 3 první řádek; v desítkové soustavě používá v příkladech pouze 1 a 0 což vede k nejednoznačnosti mezi dekadickou a dvojkovou soustavou - čemuž nepomůže ani index "d" jehož význam není uveden). Jindy by příklad pomohl pochopení textu (například počet bitů a jim odpovídající počet čar v kódu). Předložená práce svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta a navrhuji hodnocení C/73.
eVSKP id 85527