VALA, M. Rychlé přechodné děje v technice vysokého napětí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Bakalářská práce se skládá z teoretické části a praktického laboratorního měření. V teoretické části je popsána problematika vzniku a šíření přepětí v sítích VN a VVN. V praktické části bylo provedeno měření na svodiči přepětí včetně jeho vyhodnocení. Jsou splněny všechny body zadání práce i předepsaný rozsah, proto doporučuji k obhajobě u SZZ. Pozitivně hodnotím aktivitu studenta během semestru. Nicméně v práci se vyskytuje velké množství chyb a nepřesných vyjádření. Například na Obrázek 5-1 je v textu odkazováno jako na Obrázek 3-5. Většina jevů je v práci popisována jako „úder blesku“, nicméně kromě atmosférických přepětí jsou v sítích také častá spínací. V kapitole 6.2 je chybně uvedeno, že svodiče přepětí založené na ZnO obsahují sériově řazené rezistory, tyto prvky se svým charakterem spíše blíží polovodičům nebo nelineárním rezistorům. Dále pak pojmy jako „křemíkový kaučuk a křemíková vlákna“ by bylo dobré nahradit slovem „silikonový“. Při měření svodičů přepětí v kapitole 6.2.1 je třeba rozlišovat mezi skutečnou amplitudou napětí na svodiči (zbytkovým napětím) při proudové exponenciální vlně a napětím, které je nastaveno na generátoru. Kvalita některých obrázků je velmi nízká.
Práce diplomanta, pana Valy řeší problematiku přepěťových vln v technice vysokého napětí. Práce ve třech základních oddílech pojednává o teorii a vzniku přepěťových vln, možností jejich tlumení a omezení jejich vlivu na elektrizační soustavu VN. V druhé stěžejní části se pak zabývá způsoby umělého získání přepětí a přepěťových vln, kterými se zabývá. V třetí praktické části je zpracováno reálné měření na svodiči přepětí. Měření student prováděl v laboratoři vysokého napětí spolu s vedoucím své práce. Naměřené výsledky jsou dobře prezentovány a vysvětleny, je vysvětlen vznik druhé zapalovací špičky u vln vyšších napětí, u které není její vznik zcela jasný. K práci nemám zásadních připomínek, jenom bych k formální stránce vytknul použití technickoinženýrských jednotek v popisu grafu, vědecká notifikace čísel (např. 2,00E4) není v technické praxi příliš praktická (např. str. 52), nesedí číslování obrázků na str.47. Student vypracoval velmi kvalitní práci, ve které beze zbytku splnil zadání. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji známku A / 95 bodů.
eVSKP id 73572