MISHUSTINA, E. Sledování pozice pomocí GPS souřadnic [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Téma práce studentky Ekateriny Mishustiny bylo zaměřeno na návrh autonomního zařízení pro sledování polohy pomocí GPS na platformě ESP32, včetně optimalizace jeho napájení. Teoretická část je povrchní, nesystematická a často nepřesná, bez přímé vazby na řešený problém. Místo uceleného výkladu jde spíše o výčet pojmů. Praktická část je také slabá. Chybí schéma zapojení i dokumentace softwarové části. Zmínky o využití protokolu ESP-NOW v daném kontextu nejsou bohužel nijak vysvětleny ani dány do širších souvislostí. Zdrojové kódy jsou stručné, bez jasného propojení s celým zařízením. Není zřejmé, jak byla realizována serverová část projektu i přenos dat ze zařízení na server. Práce vykazuje závažné nedostatky jak po obsahové, tak po formální stránce. Vzhledem k nesplnění zadání a nízké odborné úrovni ji nelze hodnotit jinak než jako nedostatečnou (F).
Předmětem práce studentky Ekateriny Mishustiny je návrh autonomního zařízení pro sledování pozice pomocí GPS souřadnic postavené na platformě ESP32. Práce měla být též zaměřena na optimalizaci napájení zařízení. Teoretická část práce se velmi povrchně dotýká signálů, modulace, přenosu dat, rekapituluje pojmy jako anténa, elektromagnetické záření, protokoly pro přenos dat, WiFi, Bluetooth, USB, vše velmi povrchně a bez jakékoliv patrné vazby na téma. Působí to spíš jako slovníček pojmů, které by mohly s tématem „nějak“ souviset. Žádná z těchto pasáží ale nejde do detailu ani není nijak vztažena do přímé souvislosti s tématem. Celkově tato část vykazuje i řadu nepřesností. Kap. 1.8.1 uvádí „měření kapacity baterie multimetrem“, věnuje se však měření napětí na svorkách baterie, které s kapacitou nijak nesouvisí. V podobném duchu je sestavena celá teoretická část. Praktická část je zpracována velmi nedostatečně. V textu je uvedeno (str. 33) cituji: „Obrázek č 1.5 Popisuje přenos dat a princip fungování zařízení“, obrázek však prezentuje vybíjecí charakteristiky při mírném zatížení. Co znamená „mírné zatížení“? Na obrázku 1.6 má být schéma zapojení, což určitě není. Schéma zapojení navrženého zařízení ostatně není k dispozici vůbec, ani v elektronické příloze práce. V práci jsou zmíněny moduly ESP32, NEO-6M s kompatibilitou napájecího napětí 3V3 a modul SIM800L, který je napájen typicky 5 V. Je tak třeba počítat se dvěma úrovněmi napájecích napětí. V práci je uvedeno (str. 33) cituji „Modul SIM800L vyžaduje vyšší napětí a proud, proto je napojen na regulátor napětí (LM2596), který je zapojen do 9V baterie.“ Není uvedeno, na kterou úroveň napájecího napětí je napětí měněno. Ostatně pokud jedním z cílů práce bylo zaměřit se na optimalizaci napájení (konkrétně spotřeby zařízení), je použití 9V baterie mimořádně nevhodné. Dále je v práci zmíněno, že pokud je zařízení mimo GPS signál, např. v budově, využije se síť ESP-NOW. Absolutně nerozumím souvislosti mezi protokolem ESP-NOW a myšlenkou, kterou studentka popisuje. Po formální stránce se v práci vyskytují neprovázané zdroje (WiFI!, DSC!), obrázky jsou převzaty bez úprav, takže jsou často nečitelné (obr. 1.2, 1.5). Literatura obsahuje neplatné odkazy (např. URL ve zdroji [16]) nebo chybně zapsané citace ([9], [10], [11], [19]). Závěr práce uvádí: „Pro vizualizaci získaných dat byl vytvořen server v jazyce Python s využitím frameworku Flask a knihovny Folium. Tento server přijímá data o poloze, ukládá je do databáze SQLite a následně zobrazuje polohu jednotlivých sledovaných zařízení na interaktivní mapě na webovém dashboardu, který je přístupný po úspěšné autorizaci.“ Toto tvrzení není ale dokumentováno žádnou částí kódu, ani snímkem dashboardu. V rámci objektivity posudku jsem posuzoval i zdrojové kódy v příloze. Jedná se o soubory Esp32_GPS a Esp32_NOW v jazyce C/wiring. Jedná se o dva samostatné programy, každý o rozsahu cca 120 řádků včetně definic a komentářů a není patrné, který z nich je hlavním programem celého zařízení. Komentáře programů jsou velmi strohé a působí spíše jako kompiláty existujících kódů s minimem vlastní invence. Ani v samotném kódu není patrné, že by byl optimalizován co do úspory napájení (v práci jsou zmíněny „sleep“ módy apod.). Samotná práce je celkem na 25 stranách včetně úvodu, zcela zbytečné rekapitulace zadání a závěru, přičemž vlastní realizaci jsou věnovány 3 strany. V práci zcela chybí diskuse a prezentace výsledků. Zcela chybí bod 5 zadání a ze zadání tak, jak jej chápu, chybí též bod 4 zasílání dat na server prostřednictvím mobilní sítě. Předloženou práci hodnotím svým rozsahem, kvalitou zpracování, téměř nulovou obsahovou hodnotou i nesplněním cílů jako nedostatečnou / F.
eVSKP id 169643