DVOŘÁKOVÁ, D. Anglicko-český technický slovníček: překlad, analýza a elektronické řešení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Ve své práci se autorka zabývá tvorbou elektronické učební pomůcky – anglicko-českého slovníčku – pro předměty HEFE (Angličtina pro inženýry) a XAEI (Angličtina pro elektrotechnické inženýrství). Jádro práce tvoří překlad odborné terminologie z učebnice Cambridge English for Engineering, která je základním studijním materiálem v obou kurzech. Samotnému překladu slovní zásoby předchází teoretická část, která přináší základní informace o lexikografii a lexikologii. Dále práce obsahuje analýzu překladu, kde autorka vysvětluje, na jakém základě byla slovní zásoba do slovníčku zařazena, a zdůvodňuje konkrétní výběr českých ekvivalentů. V poslední části autorka představuje několik webových aplikací vhodných k importu slovní zásoby a následnému zpřístupnění studentům formou učební pomůcky. Po jazykové stránce je práce poměrně zdařilá, vyskytují se zde nicméně chyby – nejčastěji v použití členů, předložek a existenciální vazby „there is“. Občas se objevují i problémy ve slovosledu (s. 7) a shodě podmětu s přísudkem (s. 8, s. 12). Ze stylistického hlediska text odpovídá požadavkům na tento typ práce obvykle kladeným, autorka využívá formální styl i odbornou lingvistickou terminologii, zejména z oblasti lexikografie a lexikologie. Obsah práce naprosto splňuje zadání, a co se týče úvodní teoretické části, jde i nad jeho původní rámec. Autorka vhodně využívá odborné lingvistické literatury a přehledně definuje základní lexikografickou terminologii. Překladová část, tedy samotný slovníček, je vypracována velmi kompetentně, nikoliv však naprosto bezchybně. Např. slovo „enable“ je přeloženo jako „aktivovat (zařízení), zpřístupnit, uvolnit“, chybí zde ale jeden ze základních překladů - „umožnit“. Slovo „propeller“ je přeloženo jako „lodní šroub“, opět ale není uveden druhý možný překlad – „vrtule“. Překlad slova „jar“ je poměrně matoucí, protože český výraz „sklenice“ mu úplně neodpovídá, jedná se spíše o skleněnou nádobu, velmi často s uzávěrem. Adjektivum „obvious“ je přeloženo formou adverbia. Výraz „toll“ (česky dosti často „mýtné“) autorka překládá jako „poplatek za údržbu“, z čehož je jasné, že nepřihlédla k frázi, ve které je slovo použito v učebnici – „take a toll“ („vybrat si daň“). Překlad slova „jolting“ také úplně neodpovídá kontextu, ve kterém se výraz vyskytuje v učebnici, stejně jako je tomu u slov „suspend“ a „kettle“. U slova „stem“ evidentně došlo k záměně se slovem „steam“ a výraz „offshore“ získal dokonce dva zásadně rozdílné překlady – „pevninský“ a „mimo břeh“. V analytické části autorka zdůvodňuje volbu českých ekvivalentů u vybraných slov a doplňuje k nim další české výrazy, buď jako příklad toho, jak bývá slovo obvykle chápáno v netechnickém kontextu nebo přináší další alternativní překlady pocházející z různých slovníků, se kterými autorka pracovala, a vysvětluje, proč tyto výrazy nebyly finálně použity ve slovníčku. Závěrečná část velmi názorně a prakticky představuje fungování vybraných výukových aplikací a srovnává jejich potenciální přínos pro studenta. I přes uvedené nedostatky je z práce zřejmé, že byla zpracována velmi pečlivě a svědomitě. Největším přínosem je ovšem její praktický dopad na výuku odborného jazyka na Ústavu jazyků, protože autorčin slovníček bude od podzimního semestru 2016 k dispozici studentům povinných, a tudíž nejvíce navštěvovaných, jazykových předmětů na FEKT. Celkové hodnocení: Po stránce obsahové, jazykové i formální splňuje práce většinu požadavků a navrhuji hodnocení „B“. Závěr: Práci doporučuji k obhajobě.
Obsahem práce je překlad anglické terminologie do češtiny, analýza problematických výrazů a nalezení vhodné slovníkové aplikace. Text je tradičně rozdělen na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je věnována teorii lexikografie, kde autorka zdůrazňuje rozdíl mezi lexikografií a lexikologií, uvádí různé druhy slovníků, vysvětluje pojmy jako slovo, slovníček a další. Následuje část praktická, která obsahuje vlastní překlad slovní zásoby k učebnici Cambridge for Electrical Engineering. Slovní zásoba je rozdělena do devíti lekcí a je řazena alfabeticky. V dalším kroku autorka analyzuje způsob, jak volila daný překladový ekvivalent u problematických výrazů, a zdůvodňuje svůj výběr. V závěru práce vybírá tři nejvhodnější slovníkové aplikace a popisuje jejich použití. Jazykově je práce na velmi dobré úrovni a splňuje všechna kritéria formálního textu. Pro zachování koheze autorka hojně využívá zájmena, spojovací výrazy a fráze, příslovce. Čas od času se vyskytují gramatické nepřesnosti, např. nesprávné použití existenciální vazby (s. 27, s. 37), číselné (místo slovního) označení číslovek pod deset (s. 12, s. 30), chybějící členy ve vazbách „of +jmenná fráze“, chybějící členy indikující všeobecně známou informaci atd. Sporadicky se objevují chyby v interpunkci u vedlejších vztažných vět – autorka nerozlišuje věty restriktivní a nerestriktivní. Obsahově je práce velmi pečlivá a detailně propracovaná. V praktické části přesně zohledňuje kontext, ve kterém se dané slovo vyskytuje, a podle toho hledá vhodný český protějšek. Nezapomíná i na další možné významy, byť s danou oblastí nesouvisí, a vyhledává je ve slovnících technických i netechnických, tištěných i elektronických. V závěru popisuje, jak používat patřičnou aplikaci, svůj popis potom doplňuje obrázkem na konci textu. Obecně je práce velmi praktická, která plně vychází z potřeb studenta. Usnadňuje mu porozumění obtížnějších anglických termínů a vysvětluje, jak použít vhodnou slovníkovou aplikaci. Celkové hodnocení: Po stránce obsahové, jazykové i formální splňuje práce veškeré požadavky a navrhuji hodnocení „A“. Závěr: Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 94421