KOUDELKA, T. Možnosti proluky – třída Kapitána Jaroše [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2023.
Na složité urbanistické i technické podmínky proluky na třídě kpt. Jaroše reaguje student flexibilní metabolickou strukturou hudebního centra. Při architektonickém návrhu čerpá inspiraci z principů hudební kompozice a vzniká tak zajímavý pokus o vytvoření "pulsujícího" prostoru, který umožňuje reagovat na aktuální potřeby provozu centra. Této ambici odpovídá zvolené dispoziční i konstrukční řešení, které inovativním způsobem reaguje na požadavek modularity. Ocenila bych větší zájem o veřejný prostor vnitrobloku s prověřením možností konání případných kulturních akcí v návaznosti na hudební centrum. Výraz budovy je svébytný, v odprezentovaných pespektivách působí poněkud těžkopádně, ale troufám si říct, že případná realizace by mohla působit naopak odlehčeně. Grafická prezentace projektu je na solidní úrovni, prostor pro zlepšení vidím v celkových perspektivách a pohledech. Práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | A | Student pracoval od začátku cílevědomě, se zájmem a samostatně. Jeho pracovní tempo bylo vyrovnané. |
Student prokázal solidní analytické a koncepční uvažování, což se odráží i v jeho technickém řešení, které má kvalitní myšlenkový základ. Nicméně, je třeba poznamenat, že student se mohl více zaměřit na rozpracování konceptu a jeho větší integraci do architektonického prostoru, což by mohlo vést k přesvědčivějšímu výsledku.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | Návrh nového domu hudby na třídě Kapitána Jaroše se zabývá budoucí možnou zástavbou volné proluky. Z hlediska urbanismu dům správně vyplňuje prázdný prostor mezi stávajícími domy aniž by bránil průchodu / průjezdu do vnitrobloku, kde vede poměrně frekventovaná pěší cesta kolem městského divadla na ulici Lidická. Návrh svým objemem dotváří uliční čáru a částečně z ní vystupuje směrem do ulice což nevnímám jako negativum nýbrž pozitivní upozornění na sebe sama jako změnu funkčního využití mezi rezidenčními domy. Objekt by mohl sloužit jako menší kulturní centrum a tak jeho překročení ulice odpovídá společenskému potenciálu. Zadní část řešeného místa je rozdělena mezi veřejný prostor a parkovací dům, kde si těžko představuji kvalitní využití tohoto místa, jelikož parkovací dům se svým okolím nekomunikuje a nenabízí mu nic jiného než své kapacity parkování. | |
| Provozní řešení | B | Dům hudby je relativně chytře provozně vyřešen. Železobetonové jádro se stává základním statickým pilířem a i provozně slouží jako hlavní komunikační část domu, v které jsou obsaženy všechny technické rozvody, toalety a další nutné zařízení pro provoz domu. Ve spodní části budovy je umístěn velkorysí vstup s recepcí, střední část domu je flexibilně rozdělena mezi hudební zkušebny o různých velikostech pro jednotlivce i velké soubory a hudební sál pro koncerty. Mezi jednotlivými místnostmi je umístěna pobytová komunikační plocha pro setkávání a odpočinek. V nejvyšší části je umístěno nahrávací studium. Student zvolil jednoduché provozní schéma, které je však dostačující pro zvolenou náplň a vychází z architektonické koncepce. | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Budova je konstrukčně tvořena železobetonovým jádrem a stěnou,mezi které je vložena ocelová konstrukce v modulu 3,5x3,5x3,5m. Ta je doplněna zavětrovací diagonální konstrukcí. Ocelová modulová konstrukce je vyplněna různými panely, která jsou navrženy dle potřeb (prosklené, pevné, s dveřmi atp.). Zvolené řešení umožňuje vytvoření modulového flexibilního prostoru při rozumných investičních nákladech. Autor prokazuje silné technické vědomosti a přiložené detaily působí přesvědčivě. | |
| Architektonické řešení | C | V návrhu vnímám dvě koncepční úvahy. První, která vychází z principu vyhnout se na pozemku všem možným inženýrským sítím a místo řešení přeložek postavit dům na minimu plochy. Tato rovina tak dává vzniknout hmotě založené na jednom železobetonovém jádru a protější žlb. zdí. Dům tedy ve své podstatě proluku přemosťuje. Druhá úvaha je založena na kompozici hudebních skladeb. Tedy dům je rozdělen na intro, sloku refrén a sóla, kdy i funkční náplň zohledňuje tuto kompozici. Tyto dvě chytře zvolené koncepční roviny dávají vzniknout silné architektuře, která má vztah k místu a stává se tak místní. Dále je založena na kompozici hudebních skladeb což velice kladně oceňují a jen je škoda, že student pracoval se zvolenou kompozicí jen z hlediska funkčního rozdělení a nepovedlo se mu tuto kompozici převést i do architektonického prostoru, kdy si lze jednoduše představit rozdílné atmosféry, materiály vnitřku a tak by uživatel stále vnímal zda se nachází v kompozici intra, refrénu, sloce nebo sóla. | |
| Formální úroveň | B | Bakalářská práce má dobrou grafickou úroveň. Studentovi se povedlo přenést zvolený koncept i do návrhu. Prokazuje tím schopnost kontinuálního procesu od myšlenky po výslednou hmotu a to i v grafické podobě, která tuto cestu dokumentuje. Komplikovaný technický kontext na pozemku dal vzniknout specifickému domu, který tak hodnotně reaguje na své okolí. Vzniká tak místní architektura. |
eVSKP id 151534