LOCHMAN, P. Velikost částic tuhých popelovin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2013.
Práce má charakter rešerše o tuhých popelovinách. Stěžejní část rešerše se zabývá metodami analyzování částic. Student se aktivně podílel na analyzování vlastních vzorků, jejichž výsledky jsou uvedeny v praktické části. Pro tuto práci bylo nutné nastudovat velké množství informací týkající se spalování a vzniku popelovin. Student k práci přistupoval zodpovědně, splnil požadavky zadání, a proto práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Předložená práce začíná oddílem o spalování, ve které jsou uvedeny teoretické základy spalování, základní popis kotle na tuhá paliva, kotle na uhlí a kotle na biomasu. Autor občas až moc zobecňuje, např. u kotle na biomasu píše, že je to automatický systém na spalování paliva, což nemusí být vždy pravda. V průběhu práce se podobné zobecňování vyskytuje vícekrát a způsobuje občasnou mírnou zmatenost textu. U kotlů na biomasu se ještě autor zmiňuje, že popisoval spékavost rostlinných pelet, ale to není pravda. Dále jsou v tomto oddíle uvedeny emisní třídy kotlů, a co ze zákona o ochraně ovzduší vyplývá. Pokračuje se velice rychlým popisem paliv, a to fosilních a biomasy a následuje kapitola o odlučování tuhých částic, kde jsou popsány základní techniky. Tyto kapitoly nejsou rozepsány nijak detailně a autor se spíše zaměřuje na samotné metody měření velikostí částic a praktické měření. Další oddíl se zabývá částicemi. Jejich základním popisem a metodami měření. U popisu toho, co je částice, používá autor v plynulém textu mnoho pojmů, které dále rozvádí buď trochu, nebo vůbec. Není to moc přehledné, ale naštěstí autor aspoň část z nich přiblíží v dalších kapitolách. Nejvíce se autor věnuje metodám měření velikosti částic. Uvádí nejpoužívanější metody a relativně detailně je popisuje. Opět by to mohlo být provedeno více přehledně, ale větší výhrady k tomu nejsou. Poslední oddíl popisuje praktické měření 6 vzorků popela. Uvedeno je přístrojové vybavení, metodika měření, a výsledky. Právě zpracování kapitoly o výsledcích je nejslabší, psané „jako přes kopírák“. Sestavení výsledků do tabulek by bylo vhodnější a přehlednější. V závěru autor hodnotí výsledky s ohledem na množství částic o velikosti 4 – 10 mikrometrů, protože jsou považovány jako nejvíce škodící lidskému zdraví. Grafické zpracování je v pořádku. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 63689