TOMASCHEK, I. Analýza využití technologie ZEVO v kontextu produkce odpadu v EU [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Hlavním cílem bakalářské práce bylo provedení komplexní analýzy možného využití technologie zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) v kontextu produkce odpadu v České republice. Formálně zadání bakalářské práce definovalo čtyři konkrétní cíle, které do značné míry korespondovaly s požadavkem realizovat více rešeršně zaměřenou práci, jejímž cílem bylo zhodnotit i přehled národních a evropských legislativních aktů a popisu různých technologických přístupů k energetickému využití komunálního odpadu. V souvislosti s tím byl mimo jiné kladen i zvýšený důraz na práci s relevantními zdroji, jejich odpovídajícím tříděním, nalezení vhodné formy interpretace zjištěných informací a zasazení těchto informací do správného kontextu směrem k cílům práce, aby nedocházelo k případnému faktickému zkreslení a chybně vyvozeným závěrům. Časovou náročnost nevnímám ve vztahu ke konkrétní části práce, ale k řešení jako celku. Samotná práce využívá celkem 83 referencí, jejichž volba a charakter odpovídající potřebám daného technického tématu. Uvedené reference jsou jednoznačně identifikovatelné a dohledatelné. Citace na tyto reference v textu se jeví jako korektní, respektive jejich provedení indikuje, které části jsou přejímány a které představují vlastní pohled autora. Student prokázal schopnost syntetizovat poznatky z různých oblastí (technologie, legislativa, ekonomika, ekologie) a aplikovat je na aktuální otázky odpadového hospodářství včetně odpovídající akcentace zhodnocení účinnosti a environmentálních aspektů těchto technologií. Z pohledu vedoucího práce dále sděluji, že přístup autora k vypracování byl zodpovědný a že si i samotný autor byl vědom vyšší časové náročnosti spojené s jejím vypracováním, a to zejména proto, aby byla fakticky a technicky jednoznačná a koncepční. Z pohledu vedoucího práce lze dále uvést, že byl evidentní i progres v kritickém myšlení autora, jelikož byl schopen lépe vypracovat a koncipovat samotné zpracování kvanta zjištěných informací, které se projevily do vhodně pojaté struktury práce. Struktura práce je přehledná a logicky členěná do tematických celků. Jednotlivé kapitoly na sebe navazují a vytvářejí ucelený obraz zkoumané problematiky. Výklad je rámcově srozumitelný, na druhou stranu se v práci vyskytuje řada stylistických a gramatických chyb, případně i odborných nepřesností. K dalším možným minoritním nedostatkům práce lze zařadit rozpracovanost možných scénářů vývoje, zejména v souvislosti s aplikací delšího časového horizontu, včetně detailnější analýzy dopadů na recyklační cíle a cirkulární ekonomiku. Vzhledem k tomu, že práce pracuje s řadou datových zdrojů, bylo možné také provést větší reflexi možných odchylek v datech. Z pohledu vedoucího práce lze uvést, že byl evidentní i progres v kritickém myšlení autora, jelikož byl schopen lépe vypracovat a koncipovat samotné zpracování kvanta zjištěných informací včetně jejich adekvátní připravenosti a provázanosti směrem k základním navrhovaným konceptům řešení odpadového hospodářství v rámci České republiky. Práce přináší ucelený pohled na možnosti a limity technologie ZEVO v českých podmínkách a nabízí konkrétní scénáře rozvoje kapacit v ČR, které jsou podloženy daty a „realisticky“ zohledňuje regionální specifika i legislativní limity. Práci hodnotím jako zdařilou a sděluji, že formálně a zejména obsahově naplňuje stanovené cíle. Práci hodnotím 88 b. a doporučuji ji k obhajobě. Otázka č. 1: Jaké jsou podle vaší analýzy hlavní překážky pro efektivní celoroční využití tepelné energie vyrobené v ZEVO a jak je možné je v praxi překonat? Otázka č. 2: Jaké konkrétní logistické a regionální aspekty jste zohlednil při návrhu rozmístění nových zařízení ZEVO v ČR?
Student Ivan Tomaschek vypracoval svoji práci na téma využití ZEVO v kontextu produkce v EU. Práce je strukturována do 10 kapitol s celkovým počtem stran 66. Práce je spíše rešeršní a popisná. Slučuje několik ZEVO na území ČR s pohledem na řešení s komunálním odpadem i mimo ČR, každopádně v Evropském prostoru. Dle zadání byla myšlenka zpracovat scénář budoucího nakládání s odpady v ČR. Student tento bod pojal svébytně, kdy nastínil 3 možné scénáře výstavby ZEVO. Asi nejzajímavější část, nicméně mohla být zpracována lépe. Nevíme, jaká byla limitující kritéria, respektive jsou tzv. měkká (například „snížení dojezdové vzdálenosti“ – o kolik km, je nějaký limit, a proč vlastně, co vlak, překladiště? [zmínka v kapitole 9.1]). Proč kritika? Protože faktory vybudování ZEVO v lokalitách tepláren nebo elektráren je objektivně ideální. Ale co nějaká jiná kritéria? Jediné a rouhodující kriterium tedy zůstává max. 25 % spalitelnosti KO dle legislativy? Konkrétní výtky: - strana 23 - text je šedou barvu, místo černé – implikace kopírování?, - na straně 24 uváděný dihydrát síranu vápenatého je česky má jiný chemický vztah a to CaSO4 . 2H2O, nikoliv +, - výkon v GJ x energie na straně 34, - strana 34 – „rok 2023 byl mimořádně úspěšný“- student je manager společnosti? A celý tento odstavec je zbytečný – opakování stále stejných čísel. - Tabulka 5 – převzato z – chybí zdroj, - nejsou funkční křížové odkazy, - rovnice (1) nevyhází na 0,58, ale 0,55 (vím proč, protože výroba el. energie byla 73 GWh), potom to je 0,58. - opakující se gramatická chyba – vyplívá vs. vyplývá. - tabulka 9 opět bez zdroje, obrázek 17 je informačně totožný s tabulkou 9. - tabulka 12 opět bez reference, - tabulka 13 – Teplárna Komořany určitě nejsou v JMK. Závěrem: Práce má své opodstatnění, přináší řadu zajímavých statistických údajů. Rozsah vidím zbytečně velký s menším důrazem na vlastní myšlenku, ale s více faktickými věcmi. Sráží jí více chyb formálního charakteru a občas velmi krkolomné vyjadřování. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm B – 80 bodů.
eVSKP id 168116