KREJČÍŘ, D. Anténa s řiditelným svazkem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Student dle zadání popsal metody řízení směru anténního svazku a vhodnou metodu aplikoval na vybrané anténní zářiče tak, aby bylo možné anténní svazek přepínat do čtyř kvadrantů v pásmu 5,8 GHz. Výsledky prvního numerického modelu, který zcela splňoval požadovanou funkci, bohužel nemohly být experimentálně ověřeny kvůli výrobnímu omezení. Z toho důvodu student vhodně upravil napájecí síť, která ve výsledku vykazovala lepší parametry než předchozí model. Z časových důvodů byla přeskočena verifikace napájecí sítě měřením a bylo přistoupeno k finální výrobě celého anténního systému. Velmi oceňuji, že se i přes problémy s výrobou nakonec podařilo napájecí síť upravit a parametry antény změřit. Měření ukázalo na mechanické nedostatky přechodů mezi substráty, které mohly být odstraněny při měření samostatné napájecí sítě. Student při řešení diplomové práce konzultoval pravidelně a včas plnil předepsané dílčí cíle. Zadání zcela splnil a nad jeho rámec ve své vlastní režii ověřil funkci antény experimentálním přenosovým spojem. Průběžné výsledky byly úspěšně prezentovány na studentské soutěži EEICT. V odevzdané práci lze nalézt nespočet překlepů a nepřesných popisů, neúplné nebo chybějící odkazy na obrázky a další formální nedostatky menšího charakteru, které však snižují celkovou odbornou úroveň práce. Celkový přístup studenta mohu hodnotit jen pozitivně a vzhledem k projevené samostatnosti a pracovitosti studenta při řešení zadání hodnotím jeho práci 90 body/A.
Student se v této práci zabýval návrhem a realizací směrové antény s vychylování svazku do čtyř kvadrantů v pásmu ISM 5.8GHz. Na základě teoretického rozboru problematiky, bylo zvoleno řešení využívající Butlerovu matici pro napájení anténního pole 2x2. Jednotlivé komponenty matice byly navrhnuty, simulovány a optimalizovány. Dále byly navrhnuty 3 konstrukční varianty anténního elementu napájeného SIW pro anténní pole 2x2. Tyto byly následně porovnány a byla vybraná nejvhodnější varianta na základě dosaženého zisku a celkových rozměrů. Z důvodu technologického omezení došlo k několika úpravnám napájecí sítě s cílem zmenšení jejích celkových rozměrů. Výsledkem byla vícevrstvá struktura, která byla následně zrealizována, sestavena a změřena. Student postupoval systematicky a prokázal schopnost úspěšného řešení technického problému. Zadání práce bylo bezezbytku splněno. Vzhledem k symetrii celé struktury, lze přisoudit rozdíly v měřených hodnotách nedokonalosti sestavení celé vícevrstvé konstrukce. Z formálního hlediska lze vyčíst řadu překlepů, nekonzistentnost číselných hodnot některých technických parametru (např. tgD použitého substrátu) a nestejnost rozsahů stupnic u grafů pro vzájemné porovnání (např. 2D vyzařovací charakteristiky). Text práce je z technického hlediska místy až příliš vágní, ale celkově je dobře členěný a jednotlivé kroky návrhu jsou srozumitelně formulovány a logicky zasazeny do kontextu celé práce.
eVSKP id 133606