Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Charvát, Pavel

Diplomovou práci měl diplomant původně obhajovat v akademickém roce 2010/2011, ale z důvodu rozvolnění studia se dostává k obhajobě až v letošním roce. Diplomant se začal intenzivně věnovat zpracování práce teprve v posledních týdnech před odevzdáním. V jistém okamžiku dokonce uvažoval o ukončení studia, ale nakonec se mu díky zvýšenému úsilí podařilo práci dokončit. Při zpracování diplomové práce postupoval diplomant samostatně (i když poněkud chaoticky) a v posledních týdnech před odevzdáním pravidelně konzultoval postup s vedoucím. Největší problémy diplomantovi působilo stanovení energetického přínosu solárního systému počítačovou simulací, kde se pravděpodobně projevil roční odstup od absolvování kurzu Energetické simulace. Ocenit je naopak třeba samostatnost, kterou diplomant projevil při návrhu řešení systému solárního ohřevu vody a přitápění.

Navrhovaná známka: D

Posudek oponenta

Kolbábek, Antonín

Předložená práce se zabývá návrhem solárního systému pro přípravu teplé vody a částečné vytápění rodinného domu (RD). Práce je přehledně členěna do 7 kapitol, jež mají logickou návaznost. Po stručném popisu RD je uveden výpočet tepelného výkonu dle ČSN EN 12831. Následuje kapitola návrhu otopné soustavy (OS), ta zahrnuje zejména výpočet podlahového vytápění a řešení hydraulického dimenzování OS. Čtvrtá kapitola popisuje velmi krátce volbu zdroje tepla. V další části se práce věnuje stanovení spotřeby energie. Pro daný výpočet byl použit tzv. Národní kalkulační nástroj, jež je v souladu s ČSN ISO 13790. Vlastní návrh solárního systému začíná až v kapitole 6. Byly zvoleny 4 ploché kolektory umístěné na střeše objektu, jejich zapojení je sério-paralelní. Získaná tepelná energie se ukládá do integrovaného zásobníku tepla (akumulační nádrže - AN) o objemu 500 litrů. Do AN je napojen i plynový kotel, který je hlavním zdrojem tepla pro vytápění a přípravu teplé vody. Poslední kapitola se věnuje energetické simulaci řešeného solárního systému v programu TRNSYS. Pro řešení byl sestaven zjednodušený model a následně byla zpracována celoroční simulace solárního systému, časový krok byl zvolen 0,1 hodiny. K práci mám nicméně následující připomínky: - v abstraktu používat minulý čas (viz bude/bylo uděláno, …), - místo obr. 1.2 by bylo vhodnější dát např. fotografii novostavby RD (nyní uvedeny 2 mapy), - v textu jsou někde neplatné odkazy na tabulky, dále je někde špatné označení rovnic a obrázků (kap. 2.3.3: tab. D.4 má být tab. 4, kap. 3.2.8: tab. 3.1 má být tab. 3.11, atd.), - student není jednotný v grafické úpravě a formálních záležitostech (dělení čísel po násobcích tisíce – není mezera, zaokrouhlování čísel v tabulkách, apod.), někde jsou v textu velké mezery – zvolit vhodnější umístění obrázků a tabulek v textu, - uvedeny vzorce, na které není v textu odkaz (kap. 6.5), - celkově je text málo čtivý, některé věty vůbec nedávají smysl (chybí nebo přebývají slova), ve větách chybí čárky, apod. - tab. 3.9 je rozdělená na dvě stránky, teplota na sběrači v textu neodpovídá teplotě v tab. 3.11, horší kvalita obr. 5.1, přebytečný řádek v tab. 5.1, atd. - do tab. 3.13 by bylo vhodné uvést i číslo místnosti, nyní je toto uvedeno v textu, což je zbytečné, - v kap. 5.2.4. není uvedeno, odkud se vzaly hodnoty velikosti tepelných zisků a jaké je jejich využití pro snížení potřeby tepla na vytápění, - není uvedeno, odkud jsou vzaty meteo-data pro Hradec Králové (kap. 7), v základních knihovnách TRNSYS nejsou totiž data pro ČR běžně dostupná, - v tabulkách kap. 7 přidat další sloupec s jednotkami, nyní spolu s názvem v jednom sloupci což je nepřehledné, - více bych rozvedl kap. 7.3 Vyhodnocení výsledku simulace (např. přidat graf hodinových množství získané energie pomocí solárních kolektorů, nebo v tab. 7.6 uvést i procentuální hodnotou měsíčního pokrytí spotřeby energie), mohl by být také uveden jednoduchý výpočet prosté doby návratnosti daného zařízení (uvedena roční úspora cca 4300,- Kč), - na CD není přiložen soubor s modelem daného solárního systému, - přílohy by bylo vhodné svázat přímo do vazby diplomové práce (DP), výkresy umístit do klopy vazby DP. Všechny vytyčené cíle diplomové práce byly přesto splněny, proto ji doporučuji k obhajobě před komisí.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	C
Vlastní přínos a originalita	C
Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry	D
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	C
Grafická, stylistická úprava a pravopis	E
Práce s literaturou včetně citací	B

Navrhovaná známka: D

Otázky

1) Student zvolil pro vytápění zádveří RD podlahové vytápění v kombinaci s otopným tělesem. Nebylo by investičně i provozně měně náročné vytápět místnost pouze otopným tělesem o větším tepelném výkonu? Přínos podlahového vytápění v zádveří vidím jako minimální.
2) V kap. 3.2.7 je uvedeno, že teplota pod podlahou v 1.NP je uvažována 5°C. Není tato teplota poněkud nízká? Díky tepelné ztrátě domu a akumulační schopnosti podloží bude zemina během roku nahřáta na relativně stabilní teplotu, mohlo by se tedy uvažovat 10°C (tj. přibližně průměrná teplota venkovního vzduchu). Tímto se sníží tepelná ztráta objektu tj. i celková spotřeba energie.
3) Bylo se solárním systémem počítáno již při návrhu budovy? V popisu budovy je uvedeno, že se jedná o novostavbu a díky omezenému prostoru byly solární kolektory umístěny na nosnou konstrukci nad střešní krytinu. Nebylo by u novostavby výhodnější integrovat kolektory přímo do střešní konstrukce? Snížila by se tak počáteční investice tohoto zařízení, čímž by klesla i doba návratnosti navrženého systému.
4) V práci uvádíte, že solární systém je možné využít i k přitápění objektu. Z výsledků energetické simulace (tab. 7.6, graf 7.1) však vyplívá, že navržený systém ani v letních měsících nepokrývá spotřebu energie na ohřev teplé vody, tj. ani v přechodných obdobích roku nemůže přispívat k vytápění RD. Jak se změní množství energie dodané kolektory, přidáme-li do zapojení další 2 kolektory (tzn. hydraulické připojení 2x3 – viz obr. 6.3)?