PALOŠ, R. Procesní model laboratoře spínacích přístrojů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student Radek Paloš měl za úkol nastudovat a porovnat metody určené k analýze procesů a postupů, vytvořit model vybraných procesů v laboratoři spínacích přístrojů na VUT v Brně a na základě modelu navrhnout optimalizace, které by přispěly k úsporám zdrojů (čas, finance, energie,...). Student k problematice svojí bakalářské práce přistupoval se zájmem a pracoval na svojí práci svědomitě v kombinaci s využitím pravidelných konzultací s vedoucím práce v přiměřené míře. Informoval mě touto cestou pravidelně o svém postupu a konzultoval sporné části postupu práce. Analyzoval vybrané procesy na laboratoři spínacích přístrojů. Výsledkem práce je model procesů pro zkušebnu, jehož provedení odpovídá zadaným požadavkům. Na základě modelu student navrhl optimalizace, které byly jedním z cílů práce. Chtěl bych vyzdvihnout píli studenta při studování velkého množství metodik pro popis a optimalizace procesů. Mohu vytknout pouze drobná zaváhání studenta při tvorbě modelů, která jsme však společně konzultovali a dospěli ke shodě. V práci bylo provedeno vše, co jsem jako vedoucí od studenta očekával a zadání bylo splněno. Jedná se o velmi zajímavou multidisciplinární práci, kterou doporučuji k obhajobě.
Autor Radek Paloš předložil svoji BP s názvem Procesní model laboratoře spínacích přístrojů. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První tři kapitoly jsou věnovány charakteristikám optimalizace obecně, stručnému popisu optimalizační metody Lean Six Sigma a stručnému popisu metody Tvorby a řešení inovačních až invenčních zadání – TRIZ. Ve čtvrté kapitole tyto dvě metody autor srovnává, komentuje jejich výhody a nevýhody. Zde správně zdůrazňuje, že pro optimalizace procesů je vhodnější Lean Six Sigma, zatímco pro překonání rozporných požadavků kladených na produkty, pro řešení tzv., rozporů, které jsou často jádrem technických problému, je potřebný vyšší stupeň abstrakce a následně tvůrčí přístup, invence řešitele konkrétního problému. To je důvod, proč v následujících kapitolách 5 a 6 pro analýzu a optimalizaci procesů využívá první z těchto metod. V podkapitole, 5.1. charakterizuje tvorbu procesních map obecně a konkretizuje několik typových zkoušek el. přístrojů v laboratoři jakožto procesy, které dále detailně popisuje názornými procesními mapami a tabulkami s četnými parametry (čas, místo, pracovníci, vzdálenosti, nákladovost, problémovost, atd) v jednotlivých krocích procesu. V šesté kapitole je pak problémovost kroku odrazem k návrhu opatření k řešení problému, který přispěje k naplnění cíle, k optimalizaci daného procesu (zkoušky dlouhodobé životnosti, zkoušky oteplovací, zkratové odolnosti, mechanické odolnosti). Práce splnila vytyčené body zadání BP. Postup, rozsah řešení i použité metody jsou adekvátní. V práci se vyskytuje několik nepodstatných překlepů. (z úkol místo za úkol, Tati místo Tato, obsahující čtyřiceti, ovladatelnosti, pojem váha místo hmotnost, dalších symbolů místo další symboly, občas chybí čárka ve větě nebo spojka a, atp.) Formální požadavky obvykle kladené na BP byly splněny. Předložená práce, obsahově zaměřená na optimalizaci technických procesů ve zkušební laboratoři prof. Lista, je přínosem pro zdokonalení opakovaných prací personálu ÚVEE FEKT VUT v Brně. Celkově hodnotím BP Radka Paloše stupněm A, 90 bodů.
eVSKP id 159079