HUBÁČEK, V. Příprava a charakterizace vápenato-hlinitých hydrátů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.
Student Václav Hubáček se ve své práci zabýval přípravou a charakterizací vápenato-hlinitých hydrátů. Student se v daném tématu dokázal poměrně rychle zorientovat. Postupně se mu podařilo splnit všechny vytyčené cíle i přes komplikace při charakterizaci výsledných hydrátů. Dokázal pracovat samostatně a získaná data správně interpretovat a konfrontovat s vědeckou literaturou. Po celou dobu vše aktivně konzultoval. Práce splňuje požadavky očekávané od diplomové práce. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Diplomová práce Bc. Václava Hubáčka se zabývá studiem hydratačních produktů-pojivových fází v systému CaO-Al2O3, což je stále aktuální téma jak v oblasti použití portlandského tak především hlinitanového cementu. Teoretická část se zabývá popisem vápenato hlinitých fází a jejich hydratací a také syntézou čistých fází. Nakonec se věnuje popisu hydratačních produktů a procesu zastavení hydratace a přípravy vzorků. V experimentální části podrobně popsána příprava fází, hydratační experiment je popsán trochu s chybkami, (2 h vody místo asi 2 g vody) nicméně jasně a uceleně. Pouze zde chybí informace o stavu a soudržnosti vzorků po hydrataci a tedy podrobnější informace o procesu výměny rozpouštědla v případě například zatuhlých či zatvrdlých vzorků, pokud se tak stalo. Nejvíce zde však chybí kontrola charakteru částic po přemletí pod 63 mikronů. Za fatální chybu pak považuji záměnu DTA a DTG v metodologii práce. Výsledková číst je velmi obsáhlá a podrobná. I když postrádám stanovení podílu taveniny respektive amorfní fáze v připravovaných vzorcích, když bylo kvůli tomu nutné optimalizovat metodu výpalu. U analýzy FTIR bych dal přednost přesnějšímu označení než „pík“. Také s kvantifikací absorbance bych byl opatrnější. U FTIR měření pak chybí porovnání spekter čistých a hydratovaných fází v oblastí kolem 1400 cm-1, a interpretace, signálu v této oblasti spektra je podaná a platná zřejmě pouze u hydratovaných fází. U Interpretace TG-DTA měření je u fáze CA také nejasnost kdy exotermnímu efektu kolem 930 °C (někdy zde označeném i jako „Exopík“?) přisuzována rekrystalizace fáze, nicméně je tento děj zřetelně provázen rozkladem bez vysvětlení?. U vzorků CA2 pro jistotu není tento exoterm již vůbec interpretován. Horší ovšem je jistá nepřehlednost či nesystematičnost v tom proč byly u kterých vzorků pro analýzu zvoleny, které teploty hydratace. Chybí zde zhodnocení. Lze předpokládat, že z obrovského souboru vzorků byly pro prezentované analýzy vybrány pouze některé podmínky přípravy fází nebo hydratace a celkové zhodnocení vlivu těchto podmínek je jen okrajové. Po stránce jazykové jsou v práci drobné chybky a nepřesně formulce, ale graficky je v pořádku. Závěr stručně shrnuje zajímavé poznatky, nicméně chybí konkrétnější shrnutí vlivu teploty hydratace na vznikající produkty a také uvedení získaných zjištění do nějakých souvislostí, jak tato zjištění lze využít. Práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | B | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 147949