BRADOVÁ, L. Studium alkalicko křemičité reakce v hybridních systémech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.

Posudek vedoucího

Kalina, Lukáš

Studentka Bc. Lada Bradová se zabývala ve své diplomové práci studiem alkalicko křemičité reakce v hybridních systémech. Práce navazuje na její úspěšně řešenou bakalářskou práci a vykazuje opět vysoký stupeň kvality. Velmi kladně hodnotím samostatnost a entuziasmus při řešení práce, která se zakládala na časově náročných a složitých experimentech. Rovněž musím poukázat na její aktivity i mimo přidělenou práci. Studentka vzorně reprezentovala fakultu na mezinárodní konferenci a přispěla i k publikační činnosti ústavu. Předloženou práci hodnotím známkou A a doporučuji ji k obhajobě před odbornou komisí.

Posudek oponenta

Bílek, Vlastimil

Bc. Lada Bradová ve své diplomové práci porovnávala chování vyvinutého hybridního cementu s cementem portlandským v souvislosti s alkalicko-křemičitou reakcí. Téma je to velmi zajímavé a aktuální, navíc velmi oceňuji návaznost na práci bakalářskou, kde se studentka právě vývojem hybridního cementu zabývala. Práce je obvyklým způsobem členěna do jednotlivých kapitol, které na sebe dobře navazují, pouze bych uvítal zvláštní kapitolku shrnující cíle práce. Až na řadu faktických chyb (některé uvádím níže) je teoretická část práce po obsahové stránce poměrně vydařená. Vytknout v tomto ohledu musím zbytečně podrobně rozepsanou výrobu portlandského cementu, jíž samotné jsou věnovány více než dvě strany, zatímco cementům hybridním, na které je práce zaměřena, dohromady jako celku strana pouze jedna. U alkalicko-křemičité reakce bych uvítal také nějakou kapitolu shrnující dosavadní poznatky o ní v hybridních, popř. alkalicky aktivovaných materiálech. Také experimentální a výsledková část je poměrně zdařilá, výsledky jsou přehledně prezentovány a většina dílčích závěrů je správných. Některé z těch méně podařených uvádím níže. Provedené experimenty dobře pokrývají vytyčené cíle a přinášejí zajímavé a publikovatelné výsledky, což velmi vítám. Snad jen mohla být vedle urychlené dilatometrické zkoušky použita i nějaká dlouhodobější. Také je třeba ocenit časově náročné přípravné práce typu granulometrická úprava kameniva, jež sice samy o sobě výsledky nepřinesou, ale zároveň se bez nich práce neobejde. Po formální a jazykové stránce práce trpí poměrně velkým množstvím nedostatků, nedostatků pro tento typ prací bohužel tak typických. Jako příklady bych uvedl různorodý, ale snad vždy chybný zápis rozsahů od–do, vdovu na str. 12, nebo popis grafů stylem Obr. XY: Graf závislosti… nebo špatnou práci s mezerami ve vzorcích slínkových minerálů (např. 2 CaOSiO2 není stejné jako 2CaOSiO2). Zvláštní je, že v názvu práce je alkalicko křemičitá reakce zapsána bez spojovníku, zatímco ve zbytku práce s ním. Velké problémy studentce také evidentně dělaly překlady z angličtiny, a to jak u slovních spojení (např. str. 13 – sekundární ettringitové krystlalky, str. 25 – Gibbs-Donannový efekt, str. 29 – doplňujících cementové materiály), tak i u celých vět a odstavců. Poměrně významné je také množství překlepů, z nichž však některé i pobaví, jako třeba ten u popisu výpočtu délkových změn na str. 33, kde je Let označováno jako délka ethanolu. Ze závažnějších dílčích chyb a nedostatků bych vypíchl tyto následující: - str. 10 a 11 (tab. 2.2): Uvedeno, že trikalcium aluminát je amorfní fáze - str. 13: Záměna pojmů adsorpce/absorpce - str. 13: „Množství ettringitu se po celou dobu hydratace zvětšuje.“ - str. 16: „Díky nízkému povrchovému napětí…“ (Má vodní sklo nízké povrchové napětí?) - str. 18: „Již zmíněná granulovaná vysokopecní struska (BFS) je naopak tvořena pouze skelnou fází…“ - str. 19: V tabulce 2.3 se značením fází je dvakrát S (pro SiO2 i pro síru), kromě toho je v práci S používáno také jako zkratka pro slínek. - str. 23 a 24: OH není ani hydroxylová skupina, ani hydroxylový anion. - str. 24: Chyba v rovnici 2.14 - str. 24: „Kromě vzniklé kyseliny křemičité Si(OH)4 mohou vznikat oligomery ve formě SinO(OH)b, kde 2a + b = 4n“ (Nikde není uveden koeficient „a“.) - str. 32: V obou případech výskytu špatné označení použité frakce – patrně chyba v jednotce. - str. 43: „Obr. 4.8 dokazuje, že i když je malý poměr reaktivního kameniva vůči nereaktivnímu, způsobuje to velké expanzní dopady (viz dilatometrické stanovení).“ Takový závěr z dostupných dat nelze činit. Obr. 4.8 znázorňuje stejný vzorek jako obr. 4.7 (mimochodem oba se jmenují úplně stejně), na kterém je reaktivního kameniva valná většina. - str. 46: „Obecně lze u všech testovaných vzorků pozorovat postupný nárůst pevností v závislosti na stáří. Nicméně vzorky CEM III/C-HB a CEM III/B pokaždé dosáhly nižších hodnot, nežli vzorky s CEM I.“ Obě věty jsou vzhledem k výsledkům špatně. Postupný nárůst pevností neplatí pro vzorky s CEM I, kdy jejich pevnost očividně klesla při uložení v hydroxidu a zároveň pak byla podobná až mírně nižší než u ostatních dvou cementů. - str. 46: Je uvedeno, že vzorky obsahující hybridní systém „opět potvrdily své vysoké počáteční pevnosti“. Jednak nikde v práci nejsou jiné hodnoty pevností zmíněny, takže není co (natož opět) potvrzovat, a jednak by se dalo polemizovat o tom, zda je 11–14 MPa v tlaku po dvou dnech hodně, nebo málo. Ano, oproti vzorkům s CEM III je to jistě hodně (2,5× více), ale zároveň je to cca 2× méně než s CEM I. Vezmu-li v potaz celkovou úroveň práce, ale také kvalitu získaných výsledků a náročnost studovaného tématu, doporučuji práci k obhajobě se stupněm B.

eVSKP id 123777