NESVADBA, O. Detekce výstřelů z ručních střelných zbraní [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student Ondřej Nesvadba se věnoval řešení BP průběžně, pravidelně posílal nové výsledky a přicházel konzultovat dílčí etapy práce. Musel sám nastudovat základní teorii akustických signálů generovaných při střelbě z ručních zbraní a metody na detekci impulzních signálů daného charakteru. Zadání práce je zcela splněno. Vytvořený program v MATLABu je funkční a z hlediska uživatele přehledný a přívětivý. Pro praktické testování vytvořil databázi vhodných nahrávek jednak z dostupných zdrojů a jednak z vlastních záznamů. Text práce je přehledný a dobře strukturovaný. V některých částech by bylo vhodné upřesnit informace, např. Obr. 5 a 6 porovnávají záznamy výstřelů ze dvou zbraní odlišného kalibru a popis Obr. 6 obsahuje informaci o kalibru 9mm, zatímco popis Obr. 5 konkrétní kalibr neuvádí. Na některých místech ještě zůstaly drobné překlepy, např. „Tento parametr byl počítám jako…“ (str. 33). Navržený program dokáže s úspěšností 100% detekovat výstřely z použitých záznamů. Zajímavé je, že odhalí (tj. ignoruje) také syntetické výstřely používané v kulturní sféře. Pro praktické použití by bylo vhodné rozšířit počet testovaných zvuků na tisíce, což překračuje rámec bakalářské práce a může být námětem na budoucí prakticky orientovaný projekt. Student prezentoval výsledky své práce také na studentské fakultní soutěži EEICT 2023, kde obsadil 1. místo v kategorii zaměřené na zpracování signálů. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 95 body.
Autor v práci představuje základní principy možnosti detekce výstřelu. Činí tak na základě typických odlišností výstřelu od jiných impulsních zvuků, jež se mohou vyskytovat v daném prostředí, např. rozbití skla, zabouchnutí dveří, prásknutí igelitového sáčku aj. Odlišnosti se projeví při různých transformacích nahrávek. Úroveň předložené technické zprávy je úměrná úrovni bakalářské práce, předkládá základní koncepty dané problematiky. Je logicky strukturovaná a psaná čtivou formou. V úvodu se zabývá popisem obecných charakteristik akustiky střelby a přechází k odlišnostem vůči jiným zvukům impulsního charakteru. Z různých zdrojů byla vytvořena krátká pracovní databáze nahrávek střelby vč. pomocných nahrávek jiných impulsů. V další části popisuje výpočetní metody zpracování signálů využitelné pro analýzu sejmutého zvuku a jeho klasifikaci jako výstřelu. Praktická část sestává z kódů v prostředí MATLAB. Kódy jsou přehledné, úsporné a komentované; i přes to bych doporučoval zařadit krátký soubor readme s návodem pro uživatele a očekávanými výstupy. Práce po formální stránce místy obsahuje gramatické chyby a nepříliš vhodné formulace, např.: „Výstřel ze zbraně je ‚velmi‘ impulsního charakteru“ (str. 12, 25) – pozn. op. signál je nebo není impulsní Na str. 12 autor uvádí: „Doba mezi prvním a druhým extrémem je jedním z důležitých parametrů výstřelu, má hodnotu cca 3 – 5 ms. Typický průběh výstřelu zobrazuje Obrázek 1.“ – pozn. op. Obrázek 1 dle časové osy odporuje tomuto prohlášení Rovnice 2.1 nevhodně vztahuje časovou osu jak k diskrétnímu vzorku n, tak k delta_n v milisekundách. Práce připisuje většinu vybraných metod zroji [11]. V současném stavu se zdá, že autor velice dobře rozumí praktickému použití metod jakožto nástrojů pro daný účel. Obratně popisuje 'jak' tyto metody fungují, pro lepší dojem by však bylo také vhodné se v práci zamyslet 'proč' fungují, a to i mimo souvislost s danou aplikací. Student dokázal nastudovat řadu výpočetních metod zpracování signálu a správně uchopit koncept rozpoznávání a klasifikace signálů na základe jejich výstupů. Prezentoval funkční algoritmus s využitím integrovaných MATLAB funkcí a dosáhl přesvědčivých výsledků. Tímto prokázal schopnost samostatné tvůrčí práce a vzhledem k výše uvedeným poznámkám navrhuji hodnocení 90 bodů. Otázky pro obhajobu: Jak autor vybral parametry detekce pro klasifikaci? Vychází ze zdroje [11], vychází z jiných zdrojů, případně sám je navrhnul? Na str. 14 autor uvádí: „Výhoda zaměření se na detekci tlakové vlny oproti muzzle blastu je v tom, že ji nelze tak snadno deformovat například použitím tlumiče či jinými vlivy. Také zde není tak výrazná závislost síly zaznamenaného signálu na směru výstřelu. Na druhou stranu musí kulka putovat rychlostí světla.“ – nejedná-li se o překlep, není nikterak jasná souvislost daného jevu s rychlostí světla. Prosím vysvětlete. Na str. 19 autor uvádí: „Impulzivní signál si lze představit jako jakoukoli změnu oproti stabilnímu pozadí.“ – toto tvrzení není přesné, definujte impulsní signál.
eVSKP id 151705