FLOREK, M. Elektronické řídicí jednotky pro 6-ti válcové vznětové motory [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudky

Posudek vedoucího

Svída, David

Bakalářská práce pana Matěje Floreka se zabývá elektronickými řídicími jednotkami pro 6-ti válcové vznětové vozidlové motory. Student při řešení své práce postupoval systematicky s cílem postupně stanovit požadavky které jsou na řídicí jednotky kladené a to zejména díky odlišnostem v konstrukci různých palivových systémů. Student přehledně provedl přehled komerčně dostupných řídicích jednotek a jejich klíčové vlastnosti. Při řešení své práce student využíval nabízených konzultací a dostupné informační zdroje. Je ovšem škoda, že se student nezaměřil na řízení průběhu vstřiku paliva do válce, resp. řízení vstřikovacích ventilů. Všechny body zadání byly splněny. Práci doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod C
Vlastní přínos a originalita C
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis A
Práce s literaturou včetně citací B
Samostatnost studenta při zpracování tématu B
Navrhovaná známka
B

Posudek oponenta

Beran, Martin

Bakalářská práce studenta Mateje Floreka se zabývá elektronickými řídicími jednotkami pro 6-ti válcové vznětové motory. V úvodní kapitole student pojednává obecně o historii a konstrukci vznětových motorů. V další kapitole je popsání vývoj vstřikovacích soustav. Kapitoly jasně a přehledně popisují řešenou problematiku a i obrazová dokumentace vhodně zvolena. Kapitola tři popisuje samotné elektronické řídicí jednotky a to po stránce vstupních a výstupních signálů. Je škoda, že se student hlouběji nerozepsal o struktuře programového vybavení, které je stejně důležité jako samotná fyzická elektronika. V kapitole čtyři student popisuje základní vlastnosti pro vybrané řídicí jednotky. Záběr vybraných jednotek je široký a naprosto dostatečný. Opět je ale škoda, že minimálně u těch jednotek u kterých výrobce dává volně k dispozici kalibrační program, student toto kalibrační prostředí nepopsal a případně vzájemně neporovnal. Také není zcela zřejmé, jak s výběrem řídicích jednotek souvisí například kapitola o vývoji vstřikovacích soustav. I když je u řídicí jednotky uveden palivový systém common rail, tak určitě tyto řídicí jednotky zvládnou i systém UIS. Největší rozdíl je ovšem v dosažených hodnotách proudu a napětí pro jednotlivé vstřikovače, případně schopností vícenásobných vstřiků. Obecně vzato student danou problematiku uchopil správně, ale je škoda, že právě ty podstatné věci, které dělají řídicí jednotky pro vznětové motory tak specifickými byly naznačeny povrchně, nebo vůbec. I přes tyto výhrady doporučuji práci k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání C
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod C
Vlastní přínos a originalita C
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací B
Navrhovaná známka
C

Otázky

eVSKP id 116513