VISHNEUSKAYA, U. Aplikace FTIR metod pro stanovení mikroplastů v půdách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Doležalová Weissmannová, Helena

Bakalářská práce Ulyany Vishneuskaya je zaměřena na využití vybraných instrumentálních metod pro analýzu půd s obsahem mikroplastů a ve všech bodech splnila zadání bakalářské práce. Rešeršní část práce obsahuje současnou problematiku plastů a mikroplastů v půdách, jejich potencionálních rizika v půdních ekosystémech a v této části je vhodně začleněna kapitola separace, identifikace a charakterizace mikroplastů s následným využitím instrumentálních technik. Studentka podrobně prostudovala odbornou literaturu, kterou využila při zpracování bakalářské práce. V experimentální části jsou uvedeny přípravy směsných vzorků (modelová a reálná půda – PET), detailní popis měření metodou ATR – FTIR a analýza mikroplastů s využitím pyrolýzní plynové chromatografie s hmotnostní detekcí (Py-GC/MS). V této části je také uveden popis hustotní separace mikroplastu PET z půdy jako nutnou úpravu vzorků pro Py-GC/MS. Diskuse výsledků zhodnocuje analýzy modelových a reálných vzorků půd s mikroplastem (PET) metodou ATR – FTIR metod. Výsledky zhodnocují s využitím získaných spekter a příslušných korelačních grafů vhodnost ATR – FTIR metodu pro identifikaci a kvantifikaci mikroplastů v půdách. S využitím odpovídajících regresních rovnic pro danou oblast vlnočtů byla potvrzena vhodnost získaných predikčních modelů. Další část diskuse výsledků je zaměřena na analýzu půd s obsahem mikroplastu PET s využitím Py-GC/MS a tato část je doplněna příslušnými pyrogramy a identifikovanými produkty pyrolýzy. Pro hodnocení směsí reálných půd s nízkým obsahem PET je diskutována vybraná metoda ATR-FTIR, doplněna příslušnými korelačními grafy a získanými rovnicemi pro dané oblasti vlnočtů. Závěr práce je vhodně zestručněn a vystihuje podstatu této bakalářské práce, tj. ověření vhodnosti FTIR spektrometrie pro kvalitativní a kvantitativní analýzu mikroplastu PET v modelových a reálných půdách. Studentka v získala velké množství hodnotných výsledků, které správně a detailně zpracovala, prokázala schopnost zcela samostatné práce v laboratoři, při zpracování získaných výsledků a při řešení zadané problematiky. Celkově lze práci hodnotit klasifikačním stupněm A.

Posudek oponenta

Pavlovský, Jiří

Požadavky na zadání byly splněny a práce má logické členění, které je dáno strukturou bakalářských prací. Kvalita zpracování výsledků je o malinko horší, grafy mohly být lépe udělány, popsány. S tím souvisí interpretace výsledků a jejich diskuze, která mohla být obsáhlejší. Velmi kladně naopak hodnotím velkou vzorkovou základnu a přípravu různých typů vzorků v kombinaci s modelovými půdami či reálnými vzorky z průmyslového areálu. Aplikace metod infračervené spektroskopie (ATR-FTIR) a termické analýzy (py-GC/MS) pro stanovení mikroplastů v půdě se prokázalo jako velmi vhodné, přičemž bylo zjištěno, že právě ATR-FTIR je lepší metoda z pohledu statistiky pro hodnocení přítomnosti PET v modelových směsích či v reálných směsích z průmyslové oblasti, tedy z toho vyplývá praktické využití. Velmi kladně hodnotím i použití a využití literatury, teoretická část je napsána velmi čtivě a odborně. Úroveň jazykového zpracování je trošku horší, v práci se vyskytují překlepy, některé věty mohly být lépe napsány. Formální úroveň práce je o něco slabší. Závěry práce a jejich formulace jsou dobře napsány a jsou srozumitelné. Uvedenou práci doporučuji k obhajobě, nicméně výsledky mohly být trošku lépe zpracovány, chybí mi kritická diskuze výsledků s literaturou, některé pasáže u praktické části mohly být také o něco lépe zpracovány. Připomínky a otázky k eventuálnímu zodpovězení při obhajobě: - Str. 10, není na Obr. 1 citace v textu, podobně pro Tab. 1. - Str. 14, zaujala mě věta: „Kim a kol. (2022) uvádí, že částice pneumatik mohou ovlivnit půdní prostředí změnou vlastností půdy a vyluhováním chemikálií, což způsobuje nepříznivé účinky na půdní organismy [48].“ Může studentka odpovědět, do jaké vzdálenosti (centimetry, či metry), přibližně od cesty, je možný vliv těchto mikročástic na půdní fond? - Str. 16, není na Obr. 2 citace v textu. - Skoro na žádný obrázek (výjimkou je jen na str. 26 odkaz na obr. 7 a obr. 9 na str. 29 a Tab. 13 na str. 28 či Tab. 15 na str. 31) a tabulku v práci není uveden odkaz v textu. - Obr. 3 na str. 17 nemá dobrou kvalitu, mohl být předělán, nejsou vysvětlena na ose x písmena v závorkách, navíc u K2CO3 je anglický název. - Str. 19, je nevhodně napsáno, 1. odstavec za obr. 5: „… dH2O … .“ - Tab. 13 na str. 28 a 29 je napůl česky, napůl anglicky, nutno vždy sjednotit. - Obr. 15 na str. 33, nejsou popsány osy, a pokud takto to udělá software, studentka mohla vynaložit úsilí a pomocí funkce „vložit“ tyto osy popsat. Obdobně dále i pro další obrázky až po obr. 22. Navíc od 0,033 až po 0,078 na ose x, což je hmotnost uhlíku, bych očekával ještě jeden kalibrační bod, viz podobně pro ostatní grafy pro dané oblasti kalibrací. - Věta na str. 39: „Následně byl změřen PET vyseparovány ze směsí s modelovou půdou. Jednotlivé pyrogramy a tabulky s popisem produktů pyrolýzy jsou uvedeny dole.“ Nemělo by být napsáno dole, ale viz obr. …, obdobně i dále v textu. - Práce má poměrně větší množství překlepů, např. na str. 44, předposlední věta. - Str. 46-49, obr. 33-40. Co jsou oblasti 1-4? - Chybí mi nějaké srovnání výsledků s literaturou, pokud jsou data známa, např. s literárním zdrojem 92 a dalšími. Může studentka na obhajobě reagovat na tento dotaz?

eVSKP id 148706